Nedávno jsem si přečetl článek v říjnovém PC Gameru (č. 244) týkající se velkých slev na Steamu. Jeho poselství je jasné – slevy fungují. Při pohledu na některé tituly se není čemu divit. Před nějakou dobou jsem si přitom pohrával s myšlenkou (a možná jsem to i někam psal), že slevy na Steamu spíše devalvují hry a dělají z nich vysoce konzumní zboží, které si lidé jen koupí, ale už nehrají. Alespoň tak to dle zkušeností občas mám i já.
Na druhou stranu, když se během Summer/Winter Sales na Steamu některé hry prodávají se ziskem až 3000%, pak není takové slevy radno podceňovat z pohledu jejich důležitosti pro samotné tvůrce. Např. již legendární Garry’s Mod se v současné době prodává nejlépe za celou dobu své existence. Člověk by přitom řekl, že každý už tenhle sandboxový editor na Source engine dávno má. Kdepak. Navíc a to je ještě pozoruhodnější, se některé hry i po oněch velkých slevách prodávají (za plnou cenu) lépe, než před slevou. Je tam jakýsi post boom efekt, kdy masa nových hráčů hru doporučí svým kamarádům a ti neváhají hru zakoupit sleva ne sleva. Tomu se říká “word of mouth”.
Kdo by čekal, že slevy na Steamu jsou výhradně v kompetencích Valve, ten by si asi drbal čelo, kdyby věděl následující. Valve před každou vlnou slev vytipuje tituly, které by tam neměly chybět. Rozešle emaily vývojářům/vydavatelům a ve vší slušnosti jim navrhne, zda-li v chystaném katalogu slev chtějí po určitou dobu figurovat. Kdo nemá zájem, nemusí se do slev pouštět. Nicméně téměř vždy platí, že zisky z prodejů slevněných her jsou vyšší, než je pokles zisku za prodej hry ve slevě. Jinak řečeno, pokud se před 50% slevou hry v hodnotě 30$ prodávalo 400 kusů denně a v rámci slevy se prodej zvýšil na 1000 kusů denně, pak byl zisk během 7 dnů 105 000$ namísto 84 000$. Navíc toto je scénář, který počítá s navýšením prodejů jen o 250%. Běžně narůstají prodeje v rámci slev o mnohem více procent, což se týká především známých značek.
Zisk z velkých a déle trvajících slev je tedy zaručen prakticky vždy. Navíc čím větší publikum, tím větší šance na lavinový efekt. Otázkou zůstává, zda-li takový přístup nevede ke špatným návykům hráčů, kteří už jinak než ve slevách nenakupují. Řekl bych, že do určité míry ano, ale stále platí, že za kvalitu jsou lidé ochotni zaplatit okamžitě a čekání na slevy spousta hráčů nemá jako hobby. Je to spíše otázka aktuální finanční situace každého zákazníka. Jak jinak si vysvětlit, že jsou mezi námi tací, kteří 75% slevu ignorují, aby o pár týdnů později nakoupili tu samou hru ve slevě jen 50%? Máme krátkou pamět, nebo nám zrovna na účtu přistála výplata? Nákupování obecně je otázkou priorit, které se řídí převážně tím, jak hluboko zrovna máme do kapsy. Pravidelné nákupy v pevných cenových kategoriích jsou dávno pryč.
V současné době běžně vydělávající člověk musí počítat každou korunu a musí myslet na budoucnost. Když se někdy zadaří, tak si čas od času každý dokáže povolit opasek a pořádně se rozšoupnout. Jindy zase opasky utahujeme, aby bylo z čeho brát příště. Stejně tak to funguje u trhu s hrami. Stále si myslím, že hry mají svou cenu a že jejich slevňování není nutně špatné. Musí se ovšem dobře odhadnout situace, kdy do slev jít a obzvláště se vyplatí dodržovat staré poříkadlo, že všeho moc škodí. Příliš mnoho slev může totiž v konečném důsledku i pro nás, konzumenty, znamenat, že utratíme více, než normálně. Za to si ale můžeme sami, nikoliv Steam.
Loading ...
