V poslední době se pirátství na PC propírá ze všech možných stran a úhlů pohledů. Vydavatelé zavádějí drastická opatření jak ztížit pirátům jejich práci a “nevědomky“ tak přidělávají vrásky na čele poctivým hráčům, kteří z peněženek tahají nemalé částky za originální kopie her. Z poslední doby jmenujme např. kauzu ohledně DRM u Assassin’s Creed 2, které si zkrátka a dobře bez permanentního připojení k internetu nezahrajete. Zarážející je, že účinnost těchto řešení nemá valný význam a vydavatelé přesto vynakládají nemalé částky a úsilí, jak funkčně zabezpečit své investice. Možná se řídí heslem – co nemá zámek, může se ukrást, ale kdo ví? Každý zákazník je tak v očích vydavatele potencionální pirát, ačkoliv pravda je taková, že skutečných pirátů je pár stovek (tzv. pirátských grup) a ostatní „jen“ stahují již upirátěné hry, což v rozporu se zákonem může být, ale také nemusí. Nehodlám se zde nyní věnovat výkladu práva ani morálním apelováním na dodržování zákona. Spíš mě s chystanou službou OnLive napadlo, že toto skutečně může být účinné řešení, které pirátům jejich plavbu po klidném oceánu může výrazně znepříjemnit.
(Celý příspěvek…)
.
Loading ...
