
Druhý PUBcast se nese v duchu kritiky a jen doufám, že to budete brát sportovně. Pokud se vás něco dotkne, pak se vás to dotknout mělo a my s tím už nic nenaděláme. Klidně na nás můžete házet prázdné pet lahve, ale za svým si zkrátka stojíme skálopevně. Nenecháme se masírovat planými řečmi o návratech ke kořenům či stavěním herního zážitku na nesmyslných velkolepých scénách s umělou inteligencí králíčka Duracell. To se raději vrátíme zpátky ke Commodorům. Nebo se necháme ulovit na službu OnLive („sci-fi“ článek z 22. února 2010), která v blízké budoucnosti může zamávat s herním trhem minimálně jako to udělalo PSOne nebo Wii. A pokud i tohle selže, vrátíme se zpátky k filmům, které přeci jenom mají už pořádné zkušenosti s mlsnými jazýčky náročných diváků. Hry nejsou všechno zlato, co se třpytí.
