Sdílet/Email

Pozn. Možná se někteří z vás diví, že toto vydání PC Gameru je již prosincové, když máme sotva půlku listopadu. PC Gamer má totiž vždy v prosinci tzv. speciální vánoční vydání (jak jinak) a během roku tak vydává vlastně 13 čísel, což je příjemný bonus. Předplatné časopisu si můžete objednat zde. Vřele doporučuji.

Sdílet/Email

Využijte také komentářů k napsání vašeho názoru.

Výsledky předcházející ankety:

Co k tomu říkám?: Je vidět, že hráčům dříve nemyslitelná digitální distribuce (7%) už tolik nevadí. Ve většině případech jsou stejně hry již součástí nějaké pokročilejší služby (Steam či Origin), které mají pro většinu hráčů pozitivní přínos a jen úzká skupina hráčů remcá nad tím, že by rádi své hry dále chtěli prodat. Překvapivě ani moc nevadí absence tolik protěžovaného multiplayeru, což je samozřejmě otázkou typu hry. FPSka bez mulťáku dnes už prakticky nemá šanci na úspěch, ale u jiných žánrů (RPG, adventur) není nutný. Dle recenzí se z našeho úzkého okruhu dotázaných řídí celých 21% (stejně tak podle ceny), což není zase až tak špatné k přihlédnutí k faktu, že hráči mají celou řadu jiných možností (videa, obrázky) jak se o hře dozvědět potřebné info. V dobách před internetem by určitě byly výsledky jiné, protože kromě šuškandy kamarádů bylo tenkrát jediné herní info obsažené v časopisech. Na 2.-3. místě shodně s 22% se umístila otravná DRM a špatné ohlasy hráčů. V době fungování celého světa přes internet je logické, že také hry budou napojeny na tuto digitální super dálnici. Některé DRM používají jednorázovou aktivaci hry, jiné nepochopitelně vyžadují permanentní připojení, což je u singleplayeru dosti otravná „fíčura“. Nejvíce vás však štve nekvalitní singleplayer, což mě přivádí na otázku, kdo určuje zda-li je singleplayer kvalitní či nikoliv? Takže vlastně negativní recenze či ohlasy hráčů mají nejzásadnější vliv na rozhodování.

Sdílet/Email

Steam grupa NS2: http://steamcommunity.com/groups/ns2_czsk

Doporučujeme shlédnout HD verzi přímo na YouTube.

Příští gameplay se bude týkat sci-fi FPS Interstellar Marines, která je zajímavá nejen tím, že běží v prohlížeči.

Sdílet/Email

Kdo by to nechtěl mít doma?

zdroj: Battlefield-3.cz

Sdílet/Email

Firma Euclideon přišla s myšlenkou využití atomů v počítačové grafice namísto klasických polygonů. Po dlouhém vývoji vlastní technologie zvané Unlimited Detail vypustila do světa ukázkové video, které mě ohromilo. Pokud je jenom z poloviny pravda na tom, co slibují, čeká nás v budoucnu grafická revoluce srovnatelná s příchodem 3D. Nehodlám zde spekulovat, kdy by tato technologie původně využívaná v lékařství mohla spatřit světlo světa na komerčním trhu, ale až se tak stane, určitě se o tom dozvíme.

Pokud alespoň trochu ovládáte angličtinu, pak v následujícím videu budete valit bulvy nad různými číslíčky a srovnáním Unlimited Detail s běžnou grafikou v dnešních hrách jako je Crysis 2, Bulletstorm či Just Cause 2. Všechny tyto graficky velmi působivé hry vypadají proti Unlimited Detail až směšně. Jen pro zajímavost. Dle slov prezentujícího je každoroční nárůst počtu polygonů v herní grafice přibližně 25%. V případě srovnání Crysis a Crysis 2 je rozdíl 50%. S využitím technologie Unlimited Detail by byl skok ze dne na den o 100 000 000%, respektive hry by vypadaly stotisíckrát lépe. Jenže zde se bavíme o atomech, nikoliv placatých polygonech. Jen pro představu, ve videu je detailně vymodelovaný štěrk na zemi, který se skládá ze 64 atomů na kubický milimetr, což se rovná 1 milion atomů na kubický palec. Laikovi to asi nic neřekne, tak to upřesním. Jeden kubický metr štěrku v tomto videu se skládá z více „polygonů“, než obsahuje jakákoliv současná hra se všemi levely, předměty a postavami dohromady!

Tato technologie dokáže pracovat se všemi možnými grafickými programy (Maya 3D atd.) přičemž dokáže konvertovat atomy na polygony v libovolném počtu při zachování renderingu v reálném čase. Díky tomu je možné naskenované předměty jako kamení, stromy atd. převést do grafiky v podobě 1:1. Žádné placaté, málo detailní textury, ale skutečné 3D objekty. Od nejmenších kamínků až po detailní trávu a listy na stromech. Euclideon zatím pracují na SDK a vylepšují nasvícení scény. Já jen doufám, že nezůstane pouze u grafiky, ale že dojde také k revoluci na poli fyziky předmětů a destrukčním modelu. Tam podle mě mají hry dost velké mezery. Už teď to ale vypadá na revoluci, jakou herní grafika od dob 3D akcelerace nezažila.

Sdílet/Email

Zbývá ještě necelý měsíc napjatého očekávání do vydání taktické multiplayerové střílečky  z 2.svět. války Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad a pro podobné nedočkavce jako jsem já, připravilo autorské studio Tripwire Interactive (Roswell, Georgia, USA) na Steamu, pěknou předprodejní akci.

Hru si je možné předobjednat s 10% slevou za 31,49€ (766Kč). Spekulace ohledně nižší ceny, než je na AAA titul v nabídce Steamu obvyklé, se tedy potvrdily. Tripwire jsou dobráci od kosti a pro svoji herní komunitu se snaží udělat maximum. Například v podobě velmi sympatického gesta pro majitele původního dílu Red Orchestry, pro které si připravili rovnou 20% slevu, okamžitý přístup k bajonetům pro pušky a také odznaky „loajality“ na ruské i německé straně.

 To by ovšem nebyl Steam, největší pokušitel našich peněženek, aby nepřišel ještě s nějakým bonusem. Ke koupi se nám nabízí Steam Digital Deluxe Edition (40,49€ – 985Kč; sleva 20% platí i na tuto cenu), které přidává další lákadla. Mezi ně patří:

• možnost vyzkoušet si finální fázi beta testování ještě před vydáním hry 30. srpna

• okamžitý přístup k elitním útočným zbraním (MKB 42, AVT 40) a poloautomatickým sniperským puškám(G41, SVT40)

• klobouky do Team Fortress 2 – The Stahlhelm, The Pilotka

• dvě nové postavy do Killing Floor – ruský a německý voják

Jen pro zajímavost bych zde chtěl ukázat speciální sběratelskou edici nové Red Orchestry, která se bude prodávat na polském trhu (přibližná cena v 1140Kč) . Podle slov viceprezidenta Tripwire Interactive Alana Wilsona:  „Patřila polská komunita vždy k těm nejsilnějším v počtu nákupu původní Red Orchestry na klasickém médiu a prý to má cosi společného s tím, že Poláci mohou v jedné hře střílet jak do Němců, tak i do Rusů“. Sběratelská edice bude obsahovat hru na dvou DVD, tričko, podložku pod myš, poutko na mobil, DVD s filmem Nepřítel před branami, model tanku T34/85, originální box na munici.

Pokud si chcete zahrát multiplayerovou FPS, kde je opravdu nutné při hraní přemýšlet o každém následujícím kroku a kde týmová kooperace není jen prázdným pojmem, rozhodně investujte do předobjednávky a těšte se na konec měsíce.

Česká RO2:HoS Steam skupina: http://steamcommunity.com/groups/RO2HoS_CZ

- aktuality, společné hraní

Česko-Slovenská Red Orchestra komunita: http://www.heroesofstalingrad.eu/

- klany, týmy, pravidelná utkání, turnaje

Zdroj: Homepage RO2:HoS

Screenshoty z Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad

[View with PicLens]

123456►

Sdílet/Email

Dnes byly oznámeny oficiální hardwarové požadavky pro FPS z 2. světové války Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad. Spolu s informacemi o železe, které bude nutné pro rozběhnutí této hry, využívající Unreal Engine 3, máme také možnost prohlédnout si oficiální box arty. Další informace o hře v našem Preview č.1 nebo Preview č. 2.

Minimální požadavky:
OS: Windows XP/Vista/7
Procesor: Dual Core 2.3 GHz nebo lepší
RAM: 2 GB
Grafická karta: 256 MB SM 3.0 DX9 kompatibilní, NVIDIA® GeForce 7800 GTX nebo lepší, ATI® Radeon® HD 2900 GT nebo lepší
DirectX: DirectX 9.0c
HDD: 8 GB volného místa

Doporučené požadavky:
OS: Windows XP/Vista/7
Procesor: Quad Core 2.6 GHz nebo lepší
RAM: 3 GB
Grafická karta: 512 MB SM 3.0 DX9 kompatibilní, NVIDIA® GeForce GTX 260 nebo lepší, ATI® Radeon® HD 5750 nebo lepší
DirectX: DirectX 9.0c
HDD: 8 GB volného místa

Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad vychází 30. srpna 2011 na Steamu za cenu pohybující se okolo 40$ ( 29€).

Česká RO2:HoS Steam skupina: http://steamcommunity.com/groups/RO2HoS_CZ

- aktuality, společné hraní

Česko-Slovenská Red Orchestra komunita: http://www.heroesofstalingrad.eu/

- klany, týmy, pravidelná utkání, turnaje

Zdroj: Homepage RO2:HoS

Sdílet/Email

Obsah sběratelské edice:

• Pečeť ušlechtilosti– Toto ocenění získají všichni, kteří prokáží své kvality v bitvách. Jedná se o repliku pečeti, kterou ve hře nosí hlavní hrdina Titus. Je vyhotovena z látky a magnetické pečeti.
• Art Book – Knížka s artworky ze světa Warhammer 40,000 doprovázena komentáři vývojářů.
• Informační karty – Balíček 25 sběratelských kartiček, které jsou opatřeny informacemi o jednotkách ze hry a tipy, jak proti nim bojovat.
• Soundtrack – Originální hudba ze hry, na které pracovala dvojice skladatelů Cris Velasco a Sacha Dikiciyan.

Sdílet/Email

Jednou z nejočekávanějších her tohoto roku je bezpochyby Deus Ex: Human Revolution. První díl je mnohými označován za „osmý div videoherního světa“ a ačkoliv já jsem nikdy nebyl schopen dohrát ani jeden z jeho několika konců, tak vím z vyprávění těch, kteří to dokázali (třeba můj brácha), že tenhle skvost dosud nebyl překonán. Druhý díl tvrdě narazil na náročné fanouškovské jádro především zjednodušením principů hry, které z Deus Ex dělaly sice obtížné, ale díky tomu mistrovské dílo. Pokračování Human Revolution se částečně vrací ke kořenům, ale zároveň nabídne zábavu i těm, kteří při vyslovení označení „hardcore“ padají do mdlob. Zábava by to měla být především. Deus Ex: Human Revolution vychází sice až 26. srpna 2011, ale už teď víme, na čem si tuhle cyberpunkovou stealth akci zahrajeme.

Minimální požadavky
OS: Windows XP, Windows Vista or Windows 7 s DirectX 9.0c
Procesor: 2 GHz dual core
Paměť RAM: 1 GB RAM (Windows XP) / 2 GB (Windows Vista a Windows 7)
Grafika: NVIDIA GeForce 8000 série nebo ATI Radeon HD 2000 série či lepší
Místo na disku: 8.5 GB

Doporučené požadavky
OS: Windows 7
Procesor: AMD Phenom II X4 nebo Intel Core 2 Quad nebo lepší
Paměť RAM: 2 GB
Grafika: AMD Radeon HD 5850
Místo na disku: 8.5 GB

Sdílet/Email

Důraz na detail. To si asi říkali v nezávislém studiu Wolfire games, které právě tvoří 3D akční adventuru s podivným názvem Overgrowth.

Já osobně na hrách oceňuji právě takové drobnosti, jaké je možno zhlédnout v následujícím, možná trochu morbidním, videu.

Overgrowth je sequel hry Lugaru HD (vyslovuje se Loo-GAH-roo), ve které jste měli možnost převtělit se do role dobře vytrénovaného ninja králíka, který se chce pomstít za vyvraždění celé své králičí rodiny a domovské vesnice. Na cestě za pomstou odhaluje spiknutí v králičí republice, ve kterém mají prsty i zlí vlkové.

Celé je to tak trochu ulítlé, ale v každém případě nebude nouze o akčnost a brutalitu. V soubojích tělo na tělo se hru nebojím přirovnat k bitkám v Batman: Arkham Asylum, samozřejmě s malinko přivřenýma očima. V pohybové interakci s okolím možná hravě strčí do kapsy celý slavný Brink – brzy uvidíme. Na každý pád, originálních kopaček a mlátiček není nikdy dost a jsem zvědav jak dopadne Overgrowth s novým, vylepšeným enginem a fyzikou.

Šikovné indie ručičky několika málo vývojářů nejsou tolik svázané trendy a leckdy dovedou svojí nápaditostí trumfnout několikaset členný tým pracující na velké AAA hře. Naposledy jsme mohli sledovat skvělou práci skupiny nezávislých vývojářů při propagaci Portalu 2 formou ARG (alternative reality game), která se ukrývala v The Potato Sack.

A co vy. Máte svoje oblíbené indie projekty, kterým držíte pěsti, případně jste hrdými předplatiteli? Objevili jste úžasný herní nápad v malé neznámé hře? Nebo si raději zahrajete starou, dobrou, osvědčenou klasiku?

Sdílet/Email

Tower defense hry mají kouzlo prakticky nekonečné hratelnosti, která se prodlužuje stále těžšími a těžšími vlnami nepřátel. Švédští Coffee Stain Studios ovšem nechávají hráče vychutnat si zážitek z první osoby a tím tak trochu mění pravidla hry. Hráč nejenom, že strategicky staví obranné věže, ale zároveň svojí obranu aktivně podporuje střelbou ze zbraní, co má v ruce. Není to tedy jen o pasivním čekání na to, zda-li obrana zvládne nápor nepřátel. Původně modifikace na Unreal Engine 3.0 z roku 2009 nyní vychází na Steamu a zde jsou mé dojmy z bety.

+ GALERIE

Na první pohled hra působí velice stylovým dojmem. Výrazné barevné provedení světa a nepřátel je v rámci žánru docela netradiční, ale tím, že se jedná o sci-fi je i docela vhodné a příjemné na pohled. V betě byla nabídka jedné mapy s názvem Bridge. Hráč má za úkol ochránit jádro své základny od nepřátel všeho druhu. Obranné věže se staví na předem připraveném „hřišti“, kam nejprve musíte umístit základní kostky. Na nich je pak možné vybudovat obranné mechanismy. Ty se skládají z kulometů, laserů, raket a další systémů, přičemž každá zbraň se hodí na určitý nepřátel více, na jiný méně. Není to ale zdaleka jen o náhodném nasekání různých věží na různá místa. Chce to uvažovat a znát slabiny nepřátel.

Druhy nepřátel se dělí na pozemní a ty, které poletují. Jejich slabá místa najdete v popisku v samostatném menu, které oznamuje, jaké druhy nepřátel v nadcházející vlně můžete očekávat. Ovšem není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Základem je totiž kvalitně postavené bludiště, které rychlejší nepřátele dokáže výrazně zpomalit a udržet je po co možná nejdelší dobu pod palbou. Zároveň je nutné akci pozorně sledovat, abyste v případě nevhodně zvolené taktiky mohli bludiště pozměnit při dalším pokusu. K tomu vám dopomáhá strategický pohled seshora, který můžete kdykoliv zapnout a sledovat tak vývoj situace. Na libovolném místě bludiště můžete postavit výtah a pro lepší přehled tak přeskakovat z kostek na kostku.

Mezi ruční zbraně patří odstřelovačka, samopal s granátometem a zpomalovací zbraň. Důležitým prvkem je vylepšování vlastností obranných věží a také ručních zbraní. To se provádí stejně jako stavění kostek levým myšítkem, přičemž pravým myšítkem zakoupené stavby prodáváte. Je důležité zmínit, že veškeré stavební úkony se provádí vždy před vlnou nepřátel, přičemž nejste omezeni časovým limitem. Jakmile jste si jisti, že vše je postavené tak, jak má, spustíte vlnu nepřátel a jde se do akce. Stavební proces ovšem musím zkritizovat, protože je dost zdlouhavý a frustrující. Obranné věže totiž musíte postavit každou zvlášť (ručně) a je škoda, že není možné využít strategický pohled na mapu a hromadným označením políček naklikat stavby. Tím by se tempo hry výrazně urychlilo a zlepšila by se celková hratelnost.

Dle dojmů z bety jsem spokojený a těším se na dnešní vydání plné verze, která by měla obsahovat více map, multiplayer a hlavně kooperativní režim hry. Za 15 euro to může být překvapení tohoto jara.

[View with PicLens]

1234►

Sdílet/Email

Jen velmi málo vývojářských studií se může pyšnit portfoliem her, které z většiny byly úspěšné jak komerčně, tak i u kritiků. Valve navíc patří mezi vzácné druhy, protože každá z jejich her (nových značek) byla něčím inovativní. Half-Life (1998) přišel se skriptovanými sekvencemi, které do žánru FPS přinesly filmový zážitek. Kromě toho se zde poprvé objevuje pokročilá skeletální animace postav, která se ve vylepšené podobě využívá dodnes. Counter-Strike (1999) povznesl progaming na zcela novou úroveň a stále patří mezi nejhranější multiplayerové FPSky. Nemalého úspěchu se dočkala modifikace Day of Defeat (2000), později prodávána jako krabicová verze.

V roce 2004 Valve nenechalo žádného ze svých fandů na pochybách, když po dlouhých šesti letech navázalo na události nepovedeného experimentu v komplexu Black Mesa prakticky dokonalým Half-Life 2. Světlo světa tak spatřil jeden z nejflexibilnějších enginů – Source, který dovoloval do té doby neviděné fyzikální hrátky s prostředím. Tento nový prvek byl navíc součástí příběhu, kdy některé puzzly musel hráč řešit interakcí s okolními předměty. Nemohu zapomenout na originální využití gravitační zbraně coby vrhače kotoučů do cirkulárky.

Novou generaci multiplayerových FPS odstartoval Team Fortress 2, který prošel totálním překopáním základů původní hry, aby vznikl kult, který se od roku 2007 díky péči svých rodičů rozrostl do obřích rozměrů. Možná až příliš. Ve stejnou dobu se objevil revoluční Portal, který měl být původně jen jakýmsi doplňkem Orange Boxu, ale záhy se z této logické FPSky stal jeden z hlavních důvodů, proč si balík pěti her od Valve koupit. O rok později vychází zombie vyvražďovačka Left 4 Dead (2008), která definovala vlastní žánr kooperativních survival stříleček a odstartovala nekonečnou vlnu her, kde hlavní roli hrají krvežíznivé mrtvoly, které tak úplně mrtvé nejsou.

13. října 2010 Valve oficiálně oznámilo svůj nový projekt DotA 2, což má být v zásadě pokračování neoficiální modifikace (mapy) pro RTS World of Warcraft III: The Frozen Throne známé pod názvem Defense of the Ancients. Ačkoliv je tato hra velmi hardcore zážitkem, Valve se prý bude snažit přiblížit ji i méně zkušeným stratégům a navíc má údajně speciálně oceňovat ty, kteří novým hráčům podají pomocnou ruku. V minulých měsících měl britský PC Gamer možnost popovídat si s Gabe Newellem a dalšími lidmi z Valve o jejich práci a vznikla série rozhovorů, které tento magazín publikoval na svých stránkách. Můžete se tam dočíst o jejich dřívější práci, chybách, které udělali, nebo o tom, na čem v současné době pracují a o co se snaží. Nás zajímá ale především budoucnost a tak vám přináším výběr toho nejzajímavějšího, co Gabe Newell prozradil a co se v poslední době kolem Valve šušká. Zároveň přidávám vlastní názory a domněnky.

Při čtení rozhovoru s Gabe Newelem člověk vidí, že tento brýlatý chlapík při těle to má v hlavě srovnané a nic z toho co říká se ani vzdáleně nepodobá klasickým PR řečičkám smrdícím samochválou. Jsou věci, kde má studio Valve stále velké mezery a kde by časem možná rádo zaexperimentovalo. Jak sám Newell říká: “Jestliže vývojáři budou dělat stále stejné věci, začnou mít problém posunout herní zážitek někam dále. Bude to stále těžší a těžší. Proto je potřeba riskovat a také selhávat. Být úspěšný je sice fajn, ale to může fungovat jen po určitou dobu. Při vývoji každého produktu je třeba mít prostor, kde můžete selhat a jen díky tomu se dostanete dále.”

O chybách, které pomáhají
Ponaučení z chyb je třeba brát jako další odrazový můstek. Team Fortress 2 je zdárným příkladem, jak to ve Valve chodí. “Pokud uděláte realistickou 3D akci, tak už nemáte prostor pro experimentování, protože do hry nemůžete přidávat jen tak věci, které tam z důvodu realistického zpracování nemají co dělat.” Proto původní koncept TF2 šel stranou, ale spousta nápadů se do hry přesto dostala. Nebyla to zbytečná práce. Ve Valve milují, když si mohou zkoušet nové věci s vědomím, že i když selžou, nebo se to nebude líbit, produkt jako takový stále zůstane pro zákazníky hodnotný. To je příklad Team Fortress 2, které je takovým testovacím hřištěm. Trochu jinak to vidí Valve v případě Left 4 Dead 2. Velké části hráčů se nelíbilo, že pokračování prvního L4D vyšlo již o rok později. Gabe to zdůvodňuje tím, že to bylo čistě interní rozhodnutí a že bylo zkrátka potřeba některé nové technologie vyzkoušet v praxi a to i za cenu, že to může zapříčinit neúspěch či negativní ohlasy mezi fanoušky. Nakonec to vyšlo a druhý díl byl mnohem úspěšnější.

Jsou odvětví, ve kterých Valve nemá zatím žádné zkušenosti a kde vidí veliký potenciál. Jsou to např. mobilní a casual hry nebo free-to-play hry s mikrotransakcemi. Mikrotransakce už si Valve pomalu osahává v Team Fortress 2, kde je možné přímo ve hře zakoupit nové zbraně a předměty. To ostatní je pro ně zatím velká neznámá a proto se od nich také nedočkáte komentářů týkajících se mobilních či casual her. Zatím se v tomto prostředí rozkoukávají.

Gabe Newell s Erikem Johnsonem (projektový manažer) také hovořili o spoustě chyb, které udělali a díky nimž se dostali dále. Největším problémem v současnosti je ovšem nepodpora či slabá podpora jejich her u PS3 a X360. Když máte ve hře bug a ten opravíte nějakým patchem nejlépe ještě předtím, než se to dostane na veřejnost, je to poměrně levná záležitost. Pokud se ale taková chyba dostane mezi zákazníky a navíc ji není možné opravit, pak máte velký problém. Teď nehovořím o nějakém konkrétním bugu, ale o hře jako produktu a s ním spojenými službami. Vydat hru a nemožnost s ní nadále pracovat je pro Valve nepřijatelné. Bohužel se tak stalo. Orange Box na PS3 byl a stále je katastrofa. O problémech s Microsoftem a jejich XBL politikou také víme. Nejvíc to ale odnáší zákazník a to Valve nemůže akceptovat. Proto se snaží přijít s vlastním řešením, kterým by mohl být Steam na PS3.

O Portalu 2
V další části rozhovoru PC Gamer vyzpovídal vedoucího projektu Portal 2, Joshe Weiera. Jak všichni víme, ve dvojce bude přítomen kooperativní režim, kde se dva hráči ujmou role robotů. Proč zrovna robotů a ne humanoidních testovacích subjektů? Je to kvůli zábavě. Hráč bude ve hře často ať už úmyslně či náhodou umírat. Umírání se stříkající krví není až tak veselé, či spíše postrádá ten humorný aspekt. V Portalu 2 budete umírat velmi často. Princip hry jakoby vycházel z filozofie Valve – dělat chyby a ponaučit se z nich. Aby to bylo zábavné, nebude hráč nijak výrazně potrestán a po smrti se zase okamžitě postaví před úkol, ve kterém selhal. Díky tomu hráč ví, že si tu chybu může dovolit, stejně tak jako Valve ví, že do TF2 může přidat groteskní čepice a nemusí se bát, že by to hráčům vadilo. Už samotné puzzly jsou dost náročné na to, aby se hráč ještě stresoval tím, že při jejich nesplnění bude potrestán. Je v tom jistý komfort a jistota.

Portal 2 bude v kooperaci unikátní a to díky komunikaci ve hře. Zatímco u ostatních kooperativních her je vašim největším problémem nedostatek nábojů, zde bude potřeba zapojit mozek a domlouvat se mezi sebou. Představte si situaci, kde stojíte před na první pohled neřešitelným puzzlem. Po chvilce čekání kamarád do mikrofonu zařve: „Mám to! Sleduj mě.“, načež se rozběhne a o pár metrů dále ho rozdrtí nějaká past. Co uděláte? Budete se smíchy popadat za břicho. Pak to zkusíte vy a stane se vám něco podobně trapného. Nakonec zjistíte, že je potřeba spojit síly dohromady a vše pěkně načasovat. U Portalu 2 je zábava zaručena, i když budete neúspěšní. Zároveň při zvládnutí těžkého puzzlu budete mít na rtech blažený pocit štěstí.

Už u prvního Portalu vlastně existoval jistý druh kooperace. Valve dostávalo zprávy, že lidé Portal nehrajou sami, ale že u něj tráví čas celé rodiny. Jeden hraje a ostatní z poza ramene pomáhají řešit puzzly. Takových her moc není, což je hodně zvláštní, když se nad tím zamyslíte. Singleplayerová hra tak dokázala zabavit více lidí, než kdejaký multiplayer. Jedna zajímavost týkající se Portalu 2. Díky videím asi víte, že ve hře budou jisté hrátky s barvou. Tento nápad vychází ze hry Tag: The Power of Paint od studentů DigiPenu, které Valve najalo. Tito studenti se zase inspirovali prvním Portalem, který náhodou vznikl podle jiné studentské hříčky, Narbacular Drop. Původ Portalu tak vlastně vychází od studentů, kteří se jím poté inspirovali, aby vznikla další hra, která zase inspiruje druhý díl. Ve Valve ví, jak recyklovat nápady a udělat z nich něco unikátního.

O filmu a komiksu
Jedním z dalších odvětví, kde Valve zkouší experimentovat, jsou krátké filmečky a nově také komiks. Tato média jsou si velmi blízká a pokud jsou obsahově i tématicky propojená, mohou zážitek z hraní dostat na novou úroveň. Po úspěchu Half-Life v roce 1998 dostávalo Valve kvanta nabídek na zfilmování příběhu Gordona Freemana, ale scénáře podle slov Newella byly “tak špatné, že už to snad horší být nemohlo.” V poslední době se tak začíná mluvit o tom, že Valve si ten film jednou natočí sami. Otázkou zůstává, v jakém formátu by to mělo být. Už víme, že Valve se nepouští do projektů, kde nemají zkušenosti nebo alespoň nějakou jistotu, že uspějí. Celovečerní film tak zatím nepřipadá v úvahu. Zkouší komiks u Left 4 Dead, Team Fortress 2 v rámci updatů a nově také Portalu. Největší zkušenosti zatím mají s tvorbou krátkých filmečků Meet The Team pro Team Fortress 2. Za zmínku také stojí poslední trailer na DLC The Sacrifice či obě intra u série L4D. V tomto formátu jsou si Valve jistí v kramflecích a krátkometrážní filmík podle kultovního Half-Life by jednou mohl vzniknout.

Vlastně není ani tak otázkou, zda-li by film podle HL měl vzniknout, ale co by bylo jeho obsahem. Pouhé převyprávění událostí z Black Mesa či City 17 by asi nemělo moc význam a ani bych nečekal, že by Valve k něčemu tak obyčejnému přistoupilo. Spíš se dá očekávat, že pokud k tomu jednou dojde, podíváme se na celou story z nějakého jiného úhlu. Možná nám blíže představí záhadného G-Mana, nebo rasu Combine. O překvapení určitě nebude nouze, protože na to mají ve Valve patent.

Gabe Newell si je jistý, že filmy, komiksy a hry jsou úzce spjaté, přesto každé médium je v něčem unikátní a lepší, než ostatní. Hry představují nový způsob vyprávění příběhu díky interaktivnímu prostředí. Komiksy zase lépe dokáží rozvětvit příběh a filmy umí ve velice krátkém čase zobrazit spoustu odlišných postav, scén a emocí. Propojením těchto tří médií může vzniknout ultimátní zážitek.

Krátce o Steamu
Odpověď na otázku, proč Valve vytvořilo Steam, by se mohla logicky smrsknout na “protože klasický model vydavatel/krabice byl příliš těžkopádný.” Jenže Gabe to vidí trošku jinak. Podle něj každý opravdový hráč vnímá nejen vzrušení z hraní hry, ale také z toho, že je součástí komunity. Potřeba si o hrách povídat, sdílet zkušenosti a zážitky s ostatními je stejná jako u fanoušků filmů nebo knih. Steam tak zdaleka není jen digitálním obchodem, ale komplexní službou, která spojuje PC hráče více než cokoliv jiného. Původně měl Steam sloužit jako updatovací služba pro Counter-Strike a následně jako jeden ze způsobů distribuce Half-Life 2 a následných epizod. Postupem času však Valve nabalovalo nové funkce a vznikla vlastně unikátní distribuční platforma, která nabízí jak hry na PC, tak na Mac, což je věc do nedávné doby neviděná. V budoucnu chce Valve integrovat Steam do PS3, což se stane realitou vydáním Portalu 2. Příjemnou zajímavostí je, že hráči, kteří si zakoupí Portal 2, získají všechny dostupné verze této hry za jednu cenu – PC, Mac i PS3 verzi. A tohoto multiplatformního trendu se chce Valve držet (alespoň u svých her).

O next-gen enginech
V roce 2005, přesně 22. listopadu, se na trh dostala nová generace konzolí od Microsoftu, která odstartovala vlnu her na enginech nové generace. Téměř o rok později vrací úder v Japonsku také Sony se svojí nejvýkonnější (a nejdražší) konzolí na světě. Jenže pokrok nejde zastavit a po pár letech grafické nadvlády konzolí se do popředí opět dostává PC, které diktuje tempo nejnovějšími technologiemi a brutálním výkonem grafických karet a procesorů. Blíží se čas, kdy opět články herních magazínů zaplaví ono vzrušující slovní spojení next-gen. A co na to Gabe Newell?

V prvním řadě dle jeho slov “velká změna nastane v architektuře procesorů, které budou mít více společného s grafickými kartami”, či lépe řečeno převezmou velkou část výpočtů (např. umělou inteligenci, fyziku, zvuky atd.). Zajímavé je, že před pár lety to bylo právě naopak. Výzvou není ani tak samotná architektura procesorů, jako je náročné napsání takových instrukcí, aby je procesor zvládl efektivně zpracovávat. Poptávka po špičkových programátorech bude obrovská. “Jestliže se dnes bavíme o 500 kvalitních programátorech, kteří efektivně pracují s dnešní generací enginů, pak pouze 50 (nejlepších) z nich bude v budoucnu schopných pracovat s další generací enginů.”, tvrdí Gabe Newell. Tak náročná práce to prý bude.

Valve si je jisté, že právě takto schopné lidi má a zatím nemáme důvod jim to nevěřit. Ve svém týmu mají např. člověka, který dělal animaci obličeje Gluma v Pánovi prstenů. A to je pouze jeden z mnoha. Gabe zároveň dodává, že “každý z těchto výjimečně nadaných lidí má nejen přímý dopad na kvalitu produktu, ale zároveň svojí přítomností a zkušenostmi pozitivně ovlivňuje všechny lidi kolem.” Když Valve nabírá nové členy do svého týmu (např. z DigiPenu), tak se v první řadě zajímají o člověka a hra jako taková je až na druhém místě. Hodně si s lidmi povídají o tom, jaké mají nápady a jak by toho chtěli dosáhnout. Spousta lidí má skvělé schopnosti, ale nemá příležitost a finanční prostředky se ukázat. Valve tyto lidi objeví a umožní jim realizovat jejich nápady.

Nedělají to ovšem způsobem “teď potřebujeme tři grafiky na textury, kteří splňují tyhle naše požadavky”. Ve Valve se nekladou požadavky, ve Valve se do týmu dostanou lidé, kteří tam zapadnou tak nějak automaticky. Spousta lidí zde pracuje externě a věřte tomu nebo ne, mají tam i jednoho chlapíka, kterého už uhánějí dvanáct let, aby se zapojil do týmu. Teď se jim to konečně podařilo. Vtip je totiž v tom, že když už Valve někoho osloví ke spolupráci, moc dobře ví, jaký potenciál v sobě ukrývá. Funguje to podobně jako ve sportu skauting. V první řadě je to o lidech, komunikaci a práce jako taková je dalším logickým krokem. Navíc ve Valve neexistuje klasická firemní top-down hierarchie. Doug Lombardi v jiném rozhovoru říká: “U nás nejsou producenti. Nikdo nepíše designový plán a nechodí za ostatními, aby to nějak udělali. Lidé u nás jsou rozděleni do týmů a ty mají vlastní zodpovědnost. Mají vlastní nápady a realizují je podle svých nejlepších úmyslů tak, jak si představují, že by daný produkt měl vypadat.”

O obtížnosti her
O Valve se ví, že své hry nechává otestovat klidně i na svých účetních, kteří hry vůbec nehrají. Prostě je zajímá, jak se nehráč vypořádá s úplně novou situací. U singleplayerových her nejde o to snížit obtížnost tak, aby byla hra jednoduchá, jde o to udělat hru jednoduchou na pochopení a maximálně zprůhlednit herní mechanismy. V případě Portalu se to povedlo dokonale. Vždycky jste věděli, že daný puzzle je možné udělat a většinou jste také věděli, jak na to. Nikdy jste si neřekli, že to nejde. Pokud to nešlo, dělali jste něco špatně a to něco šlo vždycky změnit. Portal je jako golf. Největším soupeřem jste vy sami. Základem je tedy srozumitelně a v co nejkratším možném čase ukázat principy hry tak, aby hráč nebyl otráven dřív, než se dostane do hry. Ve Valve mají neobyčejný zájem na tom udělat hru i pro nehráče zábavnou, ale zároveň chtějí zachovat takovou obtížnost, aby i zkušení hráči nepřišli o vzrušení ze hry. To se v posledních letech u některých jiných herních sérií nedaří zkombinovat dohromady a často vzniknou pokračování her tak primitivní, aby je mohl hrát úplně každý.

A právě ve slovíčku „každý“ je problém, protože ignoruje zkušené hráče a nastavuje laťku obtížnosti tak, aby si hru užilo co možná nejširší publikum za cenu ošizení zkušených hráčů. Vývojáři/vydavatelé zkrátka nerespektují fakt, že je zde tradiční herní publikum, které prošlo všechny ty Wolfensteiny 3D, Doomy, Bloody, Dukeny, Hexeny a Heretiky, aby o jednu generaci později hrálo střílečky, kde jediným našim problémem je křeč v ukazováčku. Dělají z nás tak idioty a ještě vesele prohlašují, že my hráči, si takové hry přejeme, protože jinak si ty vysoké prodeje nedokáží vysvětlit. Vždyť je to hloupost a jejich neschopnost udělat hru tak, aby byli spokojeni všichni. Právě univerzální obtížnosti chtějí ve Valve dosáhnout u každé hry a myslím si, že se jim to daří (což dokazuje variabilní AI Director v sérii Left 4 Dead).

O zkoumání hráčů
Jednou z nejvíce vzrušujících věcí, na které nyní Valve pracuje, je způsob, jak zaznamenat pocity hráče při hraní. Zkoumání hráčů, jejich chování, emocí a pocitů je tak dalším evolučním a do jisté míry i logickým krokem při tvorbě další generace her. Pokud nové hry mají inovovat hratelnost a opustit herní stereotypy, musí být více přizpůsobené požadavkům každého z nás. Koneckonců, hry se sami nehrajou a jsou to právě hráči, kteří jim vdechnou život a dávají jim smysl. Ve Valve chtějí jít tak daleko, že vyvíjejí technologie, které by dokázaly na základě pocitů každého hráče individuálně měnit zážitek z hraní.

Dnešní naskriptované střílečky mají jedno společné – všichni co je hrají, mají stejný zážitek z hraní. Vývojáři vlastně určují kdy se co stane a zároveň tím odhadují reakci hráče, kterou u každého z nás očekávají přibližně stejnou. Když chtějí, abychom se ve FEAR lekli, dají tam nějaké nečekané probliknutí bubáka plus odpovídající zvukový efekt. Baf. A teď se všech 1,5 milionu hráčů podělá strachy. Jenže tak to často není, protože ne každý reaguje stejně. Při hraní her je každý z nás v jiném myšlenkovém a fyzickém rozpoložení. Stává se tak, že jeden den nás nějaká hra baví a druhý den už ne, přičemž na vině nemusí být hra, ale náš celkový stav. Valve chce tento tradiční a do jisté míry těžkopádný způsob tvorby atmosféry nahradit biometrikou, která by měřila náš srdeční tep, vlhkost kůže (pocení) nebo pohyb očí. Tímto měřením se dá přijít na celou řadu zajímavých informací, které se pak mohou využít jednak při tvorbě hry jako takové a zároveň mohou sloužit jako podnět ke změně herního zážitku v reálném čase.

Na letošním GDC Valve tento systém prezentovalo pod názvem BioFeedback (viz. PDF dokument). Ten by mohl fungovat zároveň s technologií Eye-tracking, která se využívá v celé řadě jiných oborů. Problém je v tom, jak takovou technologii dostat mezi konzumenty, když stojí v rozmezí 10.000 – 50.000$? Valve tuto technologii testuje zatím interně a docela si jí pochvaluje. K masovému rozšíření má ovšem zatím daleko. Každopádně tento inovátorský přístup kvituji, přestože se ozývají také hráči, kteří nemají zájem o sdílení emocí či snímání vitálních funkcí těla. Samozřejmě takové měření nebude fungovat bez příslušného vybavení (kamerky, speciální myši atd.) a bude záležet pouze na každém z nás, zda-li své tělo propůjčíme vývojářům.

O efektivnějším vývoji her
Technologie pro snímání pohybu očí nemusí být jen přínosem pro hráče, ale jak ukázalo interní testování ve Valve, může vést také k efektivnějšímu vývoji her. Představte si situaci, kdy např. 2 miliony hráčů Half-Life 2 budou hrát s kamerkou, která bude anonymně sbírat informace o tom, kam se během hraní dívají. Ve Valve to vyzkoušeli na několika dobrovolnících a zjistili, že na velkou část objektů ve hře se hráči ani nepodívají. Proč tedy při jízdě autem v krásném prostředí (kam už se nevrátíte) věnovat tomuto prostředí při vývoji takovou péči, když jej hráč projede během pár vteřin a celé řady detailů si ani nevšimne? Je to paradox. Vývojář pracuje týdny a měsíce na scéně, která slouží jen jako kulisa a nikoho vlastně nezajímá, nemá praktický význam. Samozřejmě, nějaká grafika je vždy třeba, ale musí být nutně tak propracovaná? Možná ne.

Takovéto uvažování o „ošizení“ některých lokací ve hře ve jménu snížení nákladů/času pro tvorbu sebou nese určitá rizika. Někteří hráči se rádi jen tak kochají prostředím (třeba já) a nehrají hru tak, „jak by se měla hrát“. Zvědavost je zkrátka přirozenou vlastností člověka. Pokud tedy v HL2 projíždím prostředím, které vypadá krásně, tak vypadá krásně právě z toho důvodu, že si s ním někdo dal tu práci. A toho si vážím. Přestože taková scéna má jepičí život, přispívá k celkové atmosféře hry a proto v tomto ohledu nestojím o to, aby vývojáři takové scény flákali jen proto, že jsou v podstatě nedůležité. Na jednu stranu v tomto ohledu Valve jako vývojáře chápu, ale z pohledu hráče jsem z toho na rozpacích.

Spíš jde o to najít kompromis mezi pěkně zpracovaným (nedůležitým) prostředím a mezi super ultra krásně zpracovanou scénou, ve které má hráč větší svobodu pohybu a kde dojde k nějaké zásadní události. Gabe Newell tvrdí, že “pokud určitá část hry nenese logickou informaci nebo nedává hráči svobodu chování/rozhodnutí, pak není důležitá a nemusí mít takovou kvalitu zpracování.”

O Steamworks
Jedna z věcí, jenž pomáhá Valve sledovat, jak se daří vývojářům spolupracujícím se Steamem, je Steamworks. Tento balíček nástrojů dává vývojářům možnost integrovat svojí hru do Steamu, sledovat její prodeje v reálném čase a získávat důležitá data od samotných hráčů jako konfigurace počítačů, herní dobu či čas strávený na konkrétním místě hry. Tato data jsou důležitá nejenom pro vývojáře hry, ale také pro Valve samotné, které na jejich základě upravuje a přidává funkce Steamu. Gabe Newell spolu s Erikem Johnsonem výhodu Steamworks (funkcí Steamu) vysvětlují na konkrétním příkladu. Jedna z firem rozeslala do světa tisíce DVD s nefunkčními aktivačními klíči. Za normálních okolností by náprava tohoto problému trvala několik dní a byla by finančně velmi náročná. Díky Steamworks bylo ale možné tento problém globálně vyřešit již za 8 hodin, takže pověst této firmy prakticky nezaznamenala negativní dopady.

Možná to ani nevíte, ale když hrajeme na Steamu (online), automaticky vylepšujeme jak Steam, tak i hru, kterou hrajeme. Budoucí updaty hry, nové funkce Steamu a služby s ním spojené vznikají na základě zkušeností nás hráčů. A ani nemusíme o nich psát někam na fórum, protože Steamworks údaje zaznamená za nás. V případě klasického hraní offline toto není možné a nejspíš také proto se vývojáři čím dál více upínají ke Steamu jako modernímu (a levnému) distribučnímu kanálu, který navíc sbírá (anonymně) důležitá data o hráčských návycích.

Na první pohled by se zdálo, že když konkurenční firma (např. Tripwire) vydá na Steamu hru (Killing Floor), která tak trochu kopíruje Left 4 Dead a těží z její popularity, mohlo by být Valve naštvané. “Tak to ale vůbec není.” říká Gabe Newell. Steam už dávno není o prodeji her jenom od Valve (jak bylo původně v plánu). Steam je služba, která dává všem šanci zviditelnit svojí hru jak jen to jde. Třeba povedené RPG Torchlight a celá řada dalších projektů by bez Steamu nevznikla a Valve cítí, že jsou součástí velké komunity (hráčské i vývojářské), která musí držet pospolu, pokud chce růst a profitovat. Je to přirozená symbióza, kde jediným strašákem se tak může jevit pirátství a ne konkurence, co dělá hry.

O pirátství a DRM
Na otázku, jaký problém je pro Steam pirátství, odpovídá Gabe Newell velice vlažně. Podle něj pirátství přestává být problémem, jakmile “zákazníky ujistíte v tom, že pokud budou platit, získají nepřetržitý a nadstandardní servis.” Takový je cíl Steamu. Valve nemá zapotřebí přesvědčovat piráty, že když budou platit, tak se budou mít lépe. To je jako snažit se přesvědčit zloděje, že když bude pracovat, tak to bude pro něj lepší. Jde o to najít platícího zákazníka, oslovit ho svojí nabídkou a následně o něj pečovat tak, aby zůstal této službě věrný.

Gabe Newell jednoduše říká, “proč mrhat časem tam, kde to nemá smysl.” Pirátit se bude pořád. Jde o to oslovit ty poctivé, kteří jako platící zákazníci kromě hry získávají také komplexní službu, kterou pirátské verze her nemohou nikdy nabídnout. Problém akorát nastává s různými typy DRM, které do svých her někteří vydavatelé dávají s utopickou vidinou úplného vymýcení pirátství. Na to pak doplácí většinou poctivý zákazník, kterému je jedno, jestli se ta hra krade nebo ne, protože on si ji zakoupil legálně a nechce být otravován nějakou ochranou, kterou nepotřebuje.

Právě v tomto panuje největší rozpor. Doug Lombardi (marketingový vedoucí) říká, že “hráčská komunita je obecně velice poctivá a pokud uděláte dobrou hru ve smyslu celkové kvality a s maximální podporou, pak budou více než rádi a dají vám své peníze.” Samozřejmě jsou případy, kdy dobrá (a levná) hra se prodávala mnohem méně než pirátila (např. World of Goo), ale pořád vydělala svým tvůrcům takové peníze, o kterých se jim ani nesnilo. Není tedy pravdou, že pirátství ohrožuje herní průmysl. Jen špatné hry a špatný přístup některých vydavatelů kazí pověst hraní na PC. Navíc náklady na vývoj her jsou čím dál tím vyšší, takže i slušné prodeje jsou často prezentovány jako neúspěch, protože si hra na sebe nevydělá. Je to matoucí.

Valve nás dostává do hry
V loňském roce Valve upoutalo pozornost hráčské komunity vydáním záhadného update pro Portal. Spustilo tím spletitou ARG hru (Alternative Reality Game), kterou po celém světě řešily stovky a tisíce nadšenců. Výsledkem bylo oznámení Portalu 2 na E3. Mr. Foxter to celé podrobně sledoval a zaznamenal v tomto článku. Nyní, na apríla, světlo světa spatřila další ARG, která byla implementována do tzv. Potato Sack Packu, čili balíčku třinácti indie her. Výsledek této ARG dosud není znám, ale podle dosavadních indicií to vypadá, že za vším může být GLaDOS, jenž se chystá na svůj restart v nadcházejícím Portalu 2. Zároveň se objevují spekulace, že Valve tímto upozorňuje na další své herní projekty, mezi nimiž se hovoří především o třetí epizodě HL2 nebo dokonce rovnou o Half-Life 3.

Nesmíme ani zapomenout na záhadné artworky z kanceláří Valve, jejichž původ a smysl se dosud nepodařilo objasnit. Mohou to být staré koncepty zrušených projektů, nebo koncepty projektů budoucích. Zvláštní je, že Valve ty koncepty nechalo na očích prestižnímu časopisu PC Gamer. Možná to byla náhoda, nebo je to další z chytrých tahů, jak nás dostat do hry. Ve Valve nikdy nespí a všechno co dělají, má vždy nějaký smysl a cíl.

Úplně na konec jsem si nechal jednu citaci Gabe Newella, který říká, co ho nejvíce trápí na herním průmyslu:

“Zamýšlíme se nad tím, jak si náš život jako vývojáři co možná nejvíce ulehčit a přitom zcela ignorujeme to, co vlastně zákazníci a konzumenti doopravdy chtějí. To se musí změnit.”

Já věřím, že se to změní.

Sdílet/Email

Předpokládám, že většina z vás viděla film Inception (Počátek). Jeho uvedení do kin doprovázel působivý trailer, ve kterém zazněla atmosférická skladba Mind Heist od Zacka Hemseyho. Právě tuto skladbu jsem použil do videa z hraní Battlefieldu: Bad Company 2, jenž považuji za nejlepší arkádovou válečnou multiplayerovou akci této dekády. Smrt v BC2 přichází odkudkoliv a kdykoliv. Díky slušnému destrukčnímu modelu si nemůžete být jisti svým životem ani v útrobách budov. Smrt vás potká na každém kroku a létající trosku kolem vás jsou jen „počátkem“ vašeho konce.

Sdílet/Email

První Fable: The Lost Chapters na PC mi doslova učarovalo. Jednoduché RPG elementy, jednoduchý soubojový systém a hlavně překrásný pohádkový svět. Pro RPG panice jako jsem já to byla ideální hra. Jenže druhý díl nás PCčkáře ignoroval a trojka zatím úspěšně také. Nicméně vydání třetího dílu zdá se být PC zase o kousek blíže, protože byly zveřejněny minimální a doporučené požadavky na sestavu. Teď ještě aby PC verze po tom čekání stála za to, protože na konzolích jak známo nebyli s kvalitou hry všichni spokojeni.
Fable 3 na PC vyjde 20. května 2011.

Minimální požadavky:

OS: XP 32 SP3, Vista 32/64 , Win 7 32/64
CPU: Intel Core 2 Duo 2GHz nebo AMD Athlon X2 4000+
RAM: 2GB
HDD: 12 GB volného místa
Grafická karta: NVidia 7600GT nebo ATI HD 2600 Pro
Síť: Internet nebo LAN pro multiplayer

Doporučené požadavky:

OS: Win 7
CPU: Intel Pentium 2.9Ghz Core 2 Duo nebo higher
RAM: 4GB
HDD: 12 GB volného místa
Grafická karta: Nvidia 260GTX 896MB nebo ATI 5770 1GB nebo lepší
Síť: Internet nebo LAN pro multiplayer

Sdílet/Email

Přestože jsme také byli jako řada dalších pozváni (Děkujeme!) na předváděčku Crysis 2 ve 3D, bohužel jsme se nemohli dostavit. Holt čtvrtek není nejideálnější den na cestu přes půl republiky. Každopádně EA Czech ve spolupráci s Nvidií připravili zajímavý program, kde hlavním lákadlem byla možnost zahrát si druhé Crysis s 3D brýlemi. Crysis 2 jako nástupce graficky nejpovedenější střílečky minulé dekády dle recenzí uspěl na plné čáře. Singleplayer je velice podařený a právě kvůli němu se vyplatí do hry investovat. Změna prostředí a způsob hratelnosti (variabilnější design misí, horizontální i vertikální souboje atd.) činí z Crysis 2 opravdové pokračování, které by si žádný z fandů žánru FPS neměl nechat ujít. Multiplayer zase tak revoluční není (viz. dojmy z dema), ale přesto nabízí trochu jiný zážitek, než třeba CoD. Navíc optimalizace hry je natolik dobrá, že si hru zahrajete i na průměrných sestavách. Jsem přesvědčený, že právě na PC si Crysis 2 vychutnáte nejlépe.

P.S.: Na tuhle předváděčku jsem se vážně těšil. Škoda toho termínu, snad příště.

Sdílet/Email

Za málo peněz hodně muziky? Ano, jde to, což dokazují američtí Uber Entertainment a jejich debutová multiplayerová akce Monday Night Combat. Vypadá trochu jako TF2 – má podobné třídy postav a nebere se příliš vážně. Jinak je to ale výrazně odlišná hra inovující spojením third-person akce a strategických her typu „tower defense„. Je hodně akční, ale ne tupá. Ve videorecenzi se dozvíte jak se hraje a proč by neměla chybět ve vaší sbírce.

P.S.: Protože je MNC na první pohled docela komplexní, doporučuji navštívit její Wiki, kde se dozvíte všechny důležité informace o všech postavách, skillech, jejich vylepšování a použití vhodné taktiky na mapách a proti robotickým nepřátelům.

Cena: 11,50 Euro na Steamu
Homepage: http://uberentertainment.com/

Sdílet/Email

Letošní GDC, ostatně jako každý rok, přineslo spousty video ochutnávek, které se postupně začínají trousit po síti. Ty hvězdné jako Battlefield 3 sráží do kolen internetové obecenstvo i při zmínce, že vývojáři z DICE si odskočili na oběd. Samaritan se zase ve svém next-gen UT3 demu možná prokouří až k vlastní sólové hře. CryEngine 3? Může být herní engine reálnější než realita? V tomhle případě může. Další next-gen enginy se už podle mě musí zaměřit na „obyčejnost“ a „barevnou špinavost“  prostředí, jinak nemají šanci.

A jak se tak vesele všichni předhánějí v tom, který engine bude hezčí a kdo bude podporovat DX 11, z povzdálí je pozoruje Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad. A hlavní důraz klade především na zdokonalení hratelnosti a lepší „uživatelskou“ přívětivost. Buduje na pevných základech prvního dílu a dopilovává drobnosti, které hráči zpříjemní zážitek. Mluvím z vlastní zkušenosti. Prvky a herní mechanismy, které můžete vidět ve videu jsou sice malými, ale zásadními kroky k úspěchu a celkově lepšímu pocitu ze hry.

Závěr první části videa je věnován ovládání tanku – velmi oblíbené činnosti všech hráčů Red Orchestry (RO). Vůbec poprvé můžeme vidět  interaktivní interiér a pohyb vaší virtuální postavy ve stísněném prostoru, kde se osádka snaží zaměřit a zničit nepřátelské vozidlo. Když si své dosavadní herní zkušenosti z původního dílu převedu do virtuálního prostoru tohoto kovového monstra, dostávám husí kůži.

Dobrou zprávou na závěr jsou informace o právě probíhajícím uzavřeném beta testování a dalším beta testování, které bude, tak jak je dnes obvyklé, dostupné pro několik tisíc šťastlivců, kteří obdrží v různých promo akcích klíče. Nezbývá nic jiného než zatnout zuby a vydržet těch pár měsíců do vydání nejrealističtější FPS z 2. světové války, která jen svým úvodním menu, přivede hráče Call of Duty do úzkých.

Česká RO2:HoS Steam skupina: http://steamcommunity.com/groups/RO2HoS_CZ

Česko-Slovenská Red Orchestra komunita: http://www.heroesofstalingrad.eu/

- klany, týmy, pravidelná utkání, turnaje

Sdílet/Email

Jako fanda AAA indie střílečky Interstellar Marines, o které často píšeme, jsem udělal krátký trailer, ve kterém uvidíte mé počínání v jednom z posledních (a nutno dodat, že tuhých) levelů hratelné ukázky The Running Man. Tu si ostatně můžete vyzkoušet sami. Výhodou je hraní přímo v prohlížeči. Hra totiž běží na univerzálním Unity engine, který je pro webové rozhraní šitý na míru. Ve videu si můžete všimnout, jak hektickou hratelnost tato ukázka nabízí a zcela zaslouženě nese název „Běžící muž.“ Utíkat budete totiž velmi často.

P.S.: Záměrně jsem použil kameru přes rameno, namísto přímé nahrávky z Frapsu, abyste měli co možná nejvěrohodnější zážitek z hraní.

Homepage: http://www.interstellarmarines.com/

Sdílet/Email

Funcom do světa vypustil komentovaný trailer chystaného MMORPG The Secret World, které je ve vývoji již od května 2007. V něm přibližují jednu z hlavních odlišností od konkurentů jako WoW a to  fakt, že ve hře nebude existovat volba povolání. Hráč si vybere ze tří klanů – Templářů, Illuminátů a Draků a může si svého avatara upravit dle libosti. To zahrnuje nejenom kosmetické úpravy jako oblečení, ale také vylepšování skillů či používání stovky zbraní a kouzel. Hráč během prozkoumávání rozsáhlého světa navštíví Egypt, Transylvanii, Novou Anglii a další neuvěřitelná místa. Právě v tomto ohledu se jeví The Secret World jako svěží alternativa zavedeným stereotypům současných MMO her. Sami tvůrci říkají, že u hráče chtějí navodit podobný pocit, jako měl Neo v Matrixu, když zjistil, že umí Kung Fu. Zároveň zajímavě vypadá také spojení několika stylů soubojů – od zbraní na blízku jako jsou meče, přes střelné zbraně, bojové umění až po kouzla. The Secret World je jakýmsi spojením mystického světa se světem reálným a rozhodně stojí za pozornost. A to MMO vůbec nemusím. Předchozí povedené renderované trailery (a zde) stojí také za pozornost.

Sdílet/Email