Nezávislé vývojářské studio The Unknown Worlds ze San Franciska se činí a mílovými kroky postupuje kupředu při vývoji svého mixu mezi FPS a RTS s názvem Natural Selection 2.

Poslední patch s názvem „Gorilla“ přináší dlouho očekávanou novou herní třídu pro mimozemskou rasu Kharaa – obrovitého „dinosaura“ pojmenovaného Onos. Tento rohatý exemplář se dostává do hry až jako poslední ačkoli byl představen v prvním působivém teaseru  již před více jak 3 lety. Celá hra, ač je ve stádiu betaverze (přístupné předplatitelům za $34.95), nabízí nepřeberné množství zábavy v překvapivě moderním grafickém kabátku s důrazem na taktické plánování a kooperaci. Nedávno jsem sám sebe přistihl, při hraní ještě nedodělané mapy, která neobsahovala žádné textury, ale jen hrubou geometrii prostoru. V zápalu boje, mezi přerušovanými taktickými pokyny spoluhráčů na TeamSpeaku jsem si uvědomil, jak málo stačí k vytvoření dokonalého pocitu ze hry. Kromě Onose update přináší jet-packy pro mariňáky, kteří po předchozích updatech dostávali od poletujících Lerků dost na frak. Teď jim to mohou vrátit i s úroky!

Ne nadarmo se Natural Selection 2 dostalo do výběru Gametrailers v kategorii nejočekávanějších strategických her roku 2012. Rozhodně se vyplatí sledovat jak si povede „malá“ indie hra na poli velkých AAA titulů – s důrazem Onose se předvádí v tom nejlepším světle a my na FakeEverestu ji držíme palce.

Steam skupina Natural Selection 2 (CZ/SK) – aktuality, diskuze, společné hraní…

Sdílet/Email

Sdílet/Email

Kdo by to nechtěl mít doma?

zdroj: Battlefield-3.cz

Sdílet/Email

Dnes byly oznámeny oficiální hardwarové požadavky pro FPS z 2. světové války Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad. Spolu s informacemi o železe, které bude nutné pro rozběhnutí této hry, využívající Unreal Engine 3, máme také možnost prohlédnout si oficiální box arty. Další informace o hře v našem Preview č.1 nebo Preview č. 2.

Minimální požadavky:
OS: Windows XP/Vista/7
Procesor: Dual Core 2.3 GHz nebo lepší
RAM: 2 GB
Grafická karta: 256 MB SM 3.0 DX9 kompatibilní, NVIDIA® GeForce 7800 GTX nebo lepší, ATI® Radeon® HD 2900 GT nebo lepší
DirectX: DirectX 9.0c
HDD: 8 GB volného místa

Doporučené požadavky:
OS: Windows XP/Vista/7
Procesor: Quad Core 2.6 GHz nebo lepší
RAM: 3 GB
Grafická karta: 512 MB SM 3.0 DX9 kompatibilní, NVIDIA® GeForce GTX 260 nebo lepší, ATI® Radeon® HD 5750 nebo lepší
DirectX: DirectX 9.0c
HDD: 8 GB volného místa

Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad vychází 30. srpna 2011 na Steamu za cenu pohybující se okolo 40$ ( 29€).

Česká RO2:HoS Steam skupina: http://steamcommunity.com/groups/RO2HoS_CZ

- aktuality, společné hraní

Česko-Slovenská Red Orchestra komunita: http://www.heroesofstalingrad.eu/

- klany, týmy, pravidelná utkání, turnaje

Zdroj: Homepage RO2:HoS

Sdílet/Email

Černý kůň letošního roku na poli FPS, nabízející po delší době tématiku 2. světové války se podle očekávání objeví na pultech obchodů a v digitální distribuci 30. srpna 2011.

V USA se hra bude prodávat za překvapivě sympatickou cenu $39.99 a můžeme očekávat, že i na Steamu se objeví za rozumnější peníz než je obvyklé. Tripwire Interactive – vývojářské studio, kladoucí důraz především na realistické ztvárnění boje, se netají tím, že ceny svých her na Steamu se snaží přizpůsobit síle jednotlivých měn v dané lokalitě. Jde o poměrně ojedinělou snahu, kterou musíme řádně ocenit – málokdo dnes přizná, že se nesnaží vytřískat z natěšených fanoušků všechny peníze, které inkasuje za stále dokola recyklovanou hratelnost a nulovou míru inovace (zdravíme Call of Duty).

Tento kousek je určen všem hráčům, kteří preferují taktický způsob hraní, libují si v týmové kooperaci, mají rádi jistou dávku realističnosti v digitální podobě a k dobré zábavě u FPS hry jim nestačí jen plusové body vyskakující  přes celou obrazovku po každém zabití nepřítele. Lepší obrázek, o kompletní hře a herním stylu, si můžete vytvořit přečtením Preview č.1 nebo Preview č. 2 zde na FakeEVERestu. Rozhodně doporučuji shlédnout také záznam přímo z hraní, který byl pořízen na letošním GDC.

Ještě před oznámením data vydání se na veřejnost dostaly některé podrobnosti týkající se samotného multiplayerového klání. Zde jsou některé z nich:

• RO TV 2.0 – plně vybavený divácký pohled (pohled vlastní osoby, třetí osoby, volná kamera) pro vysílání do éteru a tvorbu filmečků
• SDK – Software developement kit – již nyní jsou ve vývoji dvě oficiální rozšíření s názvem Rising Storm a In Country: Vietnam
• Demo recording
• podpora hraní po LAN, plně modifikovatelné nastavení serverů
• 10 map již při vydání – až pro 64 hráčů – přizpůsobitelné i pro hraní např. 8 na 8
• 6 herních stylů – Territory, Countdown, Firefight, Conquest, Countdown, Team Deathmatch – viz Preview č.1
• Velitelé jednotek – objevování se na mapě v blízkosti velitele, podobně jako v sérii her Battlefield
• Ochrana proti cheatování – VAC (Steam), Punkbuster, PBBans

Jak se zdá, tento rok bude dobrovolně trávit několik tisíc lidí své poslední letní dny v blízkosti Volhy. Připravte se, bude dusno…

Česká RO2:HoS Steam skupina: http://steamcommunity.com/groups/RO2HoS_CZ

- aktuality, společné hraní

Česko-Slovenská Red Orchestra komunita: http://www.heroesofstalingrad.eu/

- klany, týmy, pravidelná utkání, turnaje

zdroj: PC Gamer

Sdílet/Email

Také máte jako já plné zuby rádoby realistických stříleček s rádoby emotivním příběhem ve fiktivním konfliktu, který se nás sice zatím netýká, ale jednou by mohl? Nebo sci-fi akcí, ve kterých mimozemšťané představují větší hrozbu než naše vládní garnitura? Už toho bylo dost, nemyslíte? Nyní přichází starý dobrý Duke, který po patnáctileté odmlce má určitě stávající herní scéně co říct. Joker z Batmana by ke stavu současného žánru FPS mohl klidně říct: „Why so serious?“

Nebýt absurdně brutálního Bulletstorm, tak bych si myslel, že tvůrci her by nejraději zažili třetí světovou válku, aby měli z čeho čerpat náměty na svá příliš vážná díla. Hravost, vtip a nadsázka už se v žánru 3D akcí (ano, tak se dříve říkalo střílečkám z pohledu vlastních očí) prakticky nevidí. Odreagovat se u střílečky už není zdaleka tak jednoduché, jako dřív. Proto čím dál častěji dávám přednost multiplayerovým radovánkám, kde nejsem zatěžován vážnými příběhovými epizodkami, které v lepším případě vedou ke krátkému zamyšlení, v horším (a častějším) případě jen ruší a zdržují od hraní. Když se podíváme na poslední přírůstky do žánru FPS, vidíme jeden válečný konflikt za druhým. Válčíme s emzáky, s Talibanem, s Koreou a prý se u toho skvěle bavíme. Graficky spektakulární Crysis 2 ve zdevastovaném New Yorku navzdory maximálnímu úsilí tvůrců působí prázdně a sterilně. Díky co možná nejrealističtější grafice se právě u těchto her objevují nedostatky, kterých jsme si u starších pixelovatých klasik nikdy nevšímali. Ať už se jednalo o Doomy, Quaky, Bloody, Shadow Warriory či Duke Nukem 3D, tak ve všech těchto hrách se nikdy vážnost situace nestavila do cesty hratelnosti. Stačil dobře udělaný základní koncept a o zbytek se postarala naše představivost.

Dnešní FPSky jsou příliš konkrétní, příliš vypočítavé, příliš vyumělkované a vážné na to, aby se u nich člověk bavil s úsměvem na tváři. Zábavu mám odjakživa spojenou s radostí a smíchem. Usmíváte se snad při hraní Crysis 2, Medal of Honor nebo Homefront? A teď myslím úsměv štěstí a radosti, nikoliv jako reakci na vtip. Ne. Co nás teda vlastně na těchto hrách baví? Je to hratelnost nebo spíše vizuální zpracování a očekávání nových spektakulárních momentů a „srdceryvných“ scén? Myslím si, že spíše to druhé. Často se setkávám s tím, že hru hraji právě jenom kvůli tomu očekávání, co bude dál. Co lepšího, většího, filmovějšího bude dál a samotnou hratelnost beru spíše jako něco, co musím přetrpět než se dostanu k dalšímu filmečku. Drtivá většina doprovodných animací a příběhových rozhovorů jsou si v těchto hrách podobné jako vejce vejci. Jsou to vlastně stále stejné fráze odehrávající se v trochu jiných kulisách. Nejhorší na tom je, že tím jak jsou stejně nudné, tak je člověk jedním uchem pustí dovnitř a druhým okamžitě ven. Příběh a hlavně atmosféra těchto her pak splývá dohromady a člověk si pak jenom vzpomene na grafickou stránku hry. Zůstane jen mlžná pachuť ve stylu Jó Crysis 2, tam se nějak válčilo proti emzákům v New Yorku, docela to ušlo.

Zkrátka a dobře, těchto obehraných témat v FPSkách už mám po krk. Nezajímají mě a nijak na mě nepůsobí. Hraní těchto her je jako poslouchání frajera, který neustále dokola vypráví tu samou historku o tom, jak ho zavalila lavina. Sem tam si něco pokaždé přidá, ale jinak je to pořád Pavel Liška. Jak ale ukázal Portal 1, 2, jde to i jinak. Namísto běžných keců, kterého nikoho nezajímají, protože s nimi  zkrátka nejde nijak dále pracovat, vložilo Valve do hry humor. A nutno podotknout, že se jedná o chytrý humor s prvky černého humoru. U toho už se musí trochu přemýšlet a hráč je tím pádem vtažen do hry dvojnásob. Není to o tom, že se nutně musíte popadat za břicho, ale stačí pár chytrých vět, nepřímých vtípků a člověk se hned cítí jako…člověk. Blížící se Duke Nukem Forever nemá asi šanci aspirovat na nejlepší hru roku a možná to bude propadák, ale bude mít svůj nezaměnitelný styl, svůj humor, což se cení víc než ten nejlepší engine na světě. Už se těším, jak si sednu do křesla, otevřu lahváče a nechám na sebe působit desítky interaktivních vtipů. Právě v bláznivé interaktivitě tkví síla nového Duka. Tam, kde nás ostatní hry šoupnou do poslední řady ve stylu Tak a teď nic nedělej a koukej na ten naskriptovaný mega výbuch, tak Duke nás naopak natlačí do centra akce a nechá nás vychutnat (a zahrát) si všechny ty drobné detaily a ptákoviny.

Žánr FPS se v poslední době drží myšlenky, že když se to hraje z pohledu první osoby, tak to nutně musí být realistické. Realistická grafika, realistické zvuky, realistický pohyb, vše je jak když se podívám teď z okna. Tím pádem chybí prostor pro představivost, pro absurdno, pro hravost. A proč sakra když jsou ty hry tak realistické tak stále v drtivé většině z nich granátem neuděláte díru do země? Právě proto mi tyhle hry vadí. Tváří se jako realistické, ale k realitě mají pořád daleko. Zábavných, praštěných a absurdních stříleček je čím dál méně. Chystaný Serious Sam 3 také přechází k realistické grafice a tím u mě ztrácí své kouzlo. Další Painkiller už zřejmě světlo světa nespatří. Budoucnost žánru FPS vypadá jako jedna velká válečná zóna. Je zde samozřejmě celá řada vyjímek jako Deus Ex: Human Revolution či Prey 2, ale ty tak trochu definují vlastní žánr a nespadají do kategorie klasických lineárních stříleček.

Odpověď na otázku v názvu článku se tedy přímo nabízí, ale nejsem tak staromódní, abych na ní odpověděl jednoznačně ano. Spasitel žánru nový Duke nejspíš nebude, na to je příliš old-school. To ale neznamená, že si jej nevychutnám se vším všudy. Jestli to bude hodně špatný není ani tak důležité. Jedno vím ale jistě. Duke Nukem Forever bude hra s vlastním stylem nepodobající se ničemu, co za posledních patnáct let vyšlo. Hra, u které se budu smát, že je tak vtipná, nebo tak trapná. Tak jako tak úsměv na tváři zaručen a to se počítá.

Sdílet/Email

Obsah sběratelské edice:

• Pečeť ušlechtilosti– Toto ocenění získají všichni, kteří prokáží své kvality v bitvách. Jedná se o repliku pečeti, kterou ve hře nosí hlavní hrdina Titus. Je vyhotovena z látky a magnetické pečeti.
• Art Book – Knížka s artworky ze světa Warhammer 40,000 doprovázena komentáři vývojářů.
• Informační karty – Balíček 25 sběratelských kartiček, které jsou opatřeny informacemi o jednotkách ze hry a tipy, jak proti nim bojovat.
• Soundtrack – Originální hudba ze hry, na které pracovala dvojice skladatelů Cris Velasco a Sacha Dikiciyan.

Sdílet/Email

Sdílet/Email

Jednou z nejočekávanějších her tohoto roku je bezpochyby Deus Ex: Human Revolution. První díl je mnohými označován za „osmý div videoherního světa“ a ačkoliv já jsem nikdy nebyl schopen dohrát ani jeden z jeho několika konců, tak vím z vyprávění těch, kteří to dokázali (třeba můj brácha), že tenhle skvost dosud nebyl překonán. Druhý díl tvrdě narazil na náročné fanouškovské jádro především zjednodušením principů hry, které z Deus Ex dělaly sice obtížné, ale díky tomu mistrovské dílo. Pokračování Human Revolution se částečně vrací ke kořenům, ale zároveň nabídne zábavu i těm, kteří při vyslovení označení „hardcore“ padají do mdlob. Zábava by to měla být především. Deus Ex: Human Revolution vychází sice až 26. srpna 2011, ale už teď víme, na čem si tuhle cyberpunkovou stealth akci zahrajeme.

Minimální požadavky
OS: Windows XP, Windows Vista or Windows 7 s DirectX 9.0c
Procesor: 2 GHz dual core
Paměť RAM: 1 GB RAM (Windows XP) / 2 GB (Windows Vista a Windows 7)
Grafika: NVIDIA GeForce 8000 série nebo ATI Radeon HD 2000 série či lepší
Místo na disku: 8.5 GB

Doporučené požadavky
OS: Windows 7
Procesor: AMD Phenom II X4 nebo Intel Core 2 Quad nebo lepší
Paměť RAM: 2 GB
Grafika: AMD Radeon HD 5850
Místo na disku: 8.5 GB

Sdílet/Email

Důraz na detail. To si asi říkali v nezávislém studiu Wolfire games, které právě tvoří 3D akční adventuru s podivným názvem Overgrowth.

Já osobně na hrách oceňuji právě takové drobnosti, jaké je možno zhlédnout v následujícím, možná trochu morbidním, videu.

Overgrowth je sequel hry Lugaru HD (vyslovuje se Loo-GAH-roo), ve které jste měli možnost převtělit se do role dobře vytrénovaného ninja králíka, který se chce pomstít za vyvraždění celé své králičí rodiny a domovské vesnice. Na cestě za pomstou odhaluje spiknutí v králičí republice, ve kterém mají prsty i zlí vlkové.

Celé je to tak trochu ulítlé, ale v každém případě nebude nouze o akčnost a brutalitu. V soubojích tělo na tělo se hru nebojím přirovnat k bitkám v Batman: Arkham Asylum, samozřejmě s malinko přivřenýma očima. V pohybové interakci s okolím možná hravě strčí do kapsy celý slavný Brink – brzy uvidíme. Na každý pád, originálních kopaček a mlátiček není nikdy dost a jsem zvědav jak dopadne Overgrowth s novým, vylepšeným enginem a fyzikou.

Šikovné indie ručičky několika málo vývojářů nejsou tolik svázané trendy a leckdy dovedou svojí nápaditostí trumfnout několikaset členný tým pracující na velké AAA hře. Naposledy jsme mohli sledovat skvělou práci skupiny nezávislých vývojářů při propagaci Portalu 2 formou ARG (alternative reality game), která se ukrývala v The Potato Sack.

A co vy. Máte svoje oblíbené indie projekty, kterým držíte pěsti, případně jste hrdými předplatiteli? Objevili jste úžasný herní nápad v malé neznámé hře? Nebo si raději zahrajete starou, dobrou, osvědčenou klasiku?

Sdílet/Email

Tower defense hry mají kouzlo prakticky nekonečné hratelnosti, která se prodlužuje stále těžšími a těžšími vlnami nepřátel. Švédští Coffee Stain Studios ovšem nechávají hráče vychutnat si zážitek z první osoby a tím tak trochu mění pravidla hry. Hráč nejenom, že strategicky staví obranné věže, ale zároveň svojí obranu aktivně podporuje střelbou ze zbraní, co má v ruce. Není to tedy jen o pasivním čekání na to, zda-li obrana zvládne nápor nepřátel. Původně modifikace na Unreal Engine 3.0 z roku 2009 nyní vychází na Steamu a zde jsou mé dojmy z bety.

+ GALERIE

Na první pohled hra působí velice stylovým dojmem. Výrazné barevné provedení světa a nepřátel je v rámci žánru docela netradiční, ale tím, že se jedná o sci-fi je i docela vhodné a příjemné na pohled. V betě byla nabídka jedné mapy s názvem Bridge. Hráč má za úkol ochránit jádro své základny od nepřátel všeho druhu. Obranné věže se staví na předem připraveném „hřišti“, kam nejprve musíte umístit základní kostky. Na nich je pak možné vybudovat obranné mechanismy. Ty se skládají z kulometů, laserů, raket a další systémů, přičemž každá zbraň se hodí na určitý nepřátel více, na jiný méně. Není to ale zdaleka jen o náhodném nasekání různých věží na různá místa. Chce to uvažovat a znát slabiny nepřátel.

Druhy nepřátel se dělí na pozemní a ty, které poletují. Jejich slabá místa najdete v popisku v samostatném menu, které oznamuje, jaké druhy nepřátel v nadcházející vlně můžete očekávat. Ovšem není to tak jednoduché, jak by se mohlo zdát. Základem je totiž kvalitně postavené bludiště, které rychlejší nepřátele dokáže výrazně zpomalit a udržet je po co možná nejdelší dobu pod palbou. Zároveň je nutné akci pozorně sledovat, abyste v případě nevhodně zvolené taktiky mohli bludiště pozměnit při dalším pokusu. K tomu vám dopomáhá strategický pohled seshora, který můžete kdykoliv zapnout a sledovat tak vývoj situace. Na libovolném místě bludiště můžete postavit výtah a pro lepší přehled tak přeskakovat z kostek na kostku.

Mezi ruční zbraně patří odstřelovačka, samopal s granátometem a zpomalovací zbraň. Důležitým prvkem je vylepšování vlastností obranných věží a také ručních zbraní. To se provádí stejně jako stavění kostek levým myšítkem, přičemž pravým myšítkem zakoupené stavby prodáváte. Je důležité zmínit, že veškeré stavební úkony se provádí vždy před vlnou nepřátel, přičemž nejste omezeni časovým limitem. Jakmile jste si jisti, že vše je postavené tak, jak má, spustíte vlnu nepřátel a jde se do akce. Stavební proces ovšem musím zkritizovat, protože je dost zdlouhavý a frustrující. Obranné věže totiž musíte postavit každou zvlášť (ručně) a je škoda, že není možné využít strategický pohled na mapu a hromadným označením políček naklikat stavby. Tím by se tempo hry výrazně urychlilo a zlepšila by se celková hratelnost.

Dle dojmů z bety jsem spokojený a těším se na dnešní vydání plné verze, která by měla obsahovat více map, multiplayer a hlavně kooperativní režim hry. Za 15 euro to může být překvapení tohoto jara.

[View with PicLens]

1234►

Sdílet/Email

První Fable: The Lost Chapters na PC mi doslova učarovalo. Jednoduché RPG elementy, jednoduchý soubojový systém a hlavně překrásný pohádkový svět. Pro RPG panice jako jsem já to byla ideální hra. Jenže druhý díl nás PCčkáře ignoroval a trojka zatím úspěšně také. Nicméně vydání třetího dílu zdá se být PC zase o kousek blíže, protože byly zveřejněny minimální a doporučené požadavky na sestavu. Teď ještě aby PC verze po tom čekání stála za to, protože na konzolích jak známo nebyli s kvalitou hry všichni spokojeni.
Fable 3 na PC vyjde 20. května 2011.

Minimální požadavky:

OS: XP 32 SP3, Vista 32/64 , Win 7 32/64
CPU: Intel Core 2 Duo 2GHz nebo AMD Athlon X2 4000+
RAM: 2GB
HDD: 12 GB volného místa
Grafická karta: NVidia 7600GT nebo ATI HD 2600 Pro
Síť: Internet nebo LAN pro multiplayer

Doporučené požadavky:

OS: Win 7
CPU: Intel Pentium 2.9Ghz Core 2 Duo nebo higher
RAM: 4GB
HDD: 12 GB volného místa
Grafická karta: Nvidia 260GTX 896MB nebo ATI 5770 1GB nebo lepší
Síť: Internet nebo LAN pro multiplayer

Sdílet/Email

Za málo peněz hodně muziky? Ano, jde to, což dokazují američtí Uber Entertainment a jejich debutová multiplayerová akce Monday Night Combat. Vypadá trochu jako TF2 – má podobné třídy postav a nebere se příliš vážně. Jinak je to ale výrazně odlišná hra inovující spojením third-person akce a strategických her typu „tower defense„. Je hodně akční, ale ne tupá. Ve videorecenzi se dozvíte jak se hraje a proč by neměla chybět ve vaší sbírce.

P.S.: Protože je MNC na první pohled docela komplexní, doporučuji navštívit její Wiki, kde se dozvíte všechny důležité informace o všech postavách, skillech, jejich vylepšování a použití vhodné taktiky na mapách a proti robotickým nepřátelům.

Cena: 11,50 Euro na Steamu
Homepage: http://uberentertainment.com/

Sdílet/Email

Letošní GDC, ostatně jako každý rok, přineslo spousty video ochutnávek, které se postupně začínají trousit po síti. Ty hvězdné jako Battlefield 3 sráží do kolen internetové obecenstvo i při zmínce, že vývojáři z DICE si odskočili na oběd. Samaritan se zase ve svém next-gen UT3 demu možná prokouří až k vlastní sólové hře. CryEngine 3? Může být herní engine reálnější než realita? V tomhle případě může. Další next-gen enginy se už podle mě musí zaměřit na „obyčejnost“ a „barevnou špinavost“  prostředí, jinak nemají šanci.

A jak se tak vesele všichni předhánějí v tom, který engine bude hezčí a kdo bude podporovat DX 11, z povzdálí je pozoruje Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad. A hlavní důraz klade především na zdokonalení hratelnosti a lepší „uživatelskou“ přívětivost. Buduje na pevných základech prvního dílu a dopilovává drobnosti, které hráči zpříjemní zážitek. Mluvím z vlastní zkušenosti. Prvky a herní mechanismy, které můžete vidět ve videu jsou sice malými, ale zásadními kroky k úspěchu a celkově lepšímu pocitu ze hry.

Závěr první části videa je věnován ovládání tanku – velmi oblíbené činnosti všech hráčů Red Orchestry (RO). Vůbec poprvé můžeme vidět  interaktivní interiér a pohyb vaší virtuální postavy ve stísněném prostoru, kde se osádka snaží zaměřit a zničit nepřátelské vozidlo. Když si své dosavadní herní zkušenosti z původního dílu převedu do virtuálního prostoru tohoto kovového monstra, dostávám husí kůži.

Dobrou zprávou na závěr jsou informace o právě probíhajícím uzavřeném beta testování a dalším beta testování, které bude, tak jak je dnes obvyklé, dostupné pro několik tisíc šťastlivců, kteří obdrží v různých promo akcích klíče. Nezbývá nic jiného než zatnout zuby a vydržet těch pár měsíců do vydání nejrealističtější FPS z 2. světové války, která jen svým úvodním menu, přivede hráče Call of Duty do úzkých.

Česká RO2:HoS Steam skupina: http://steamcommunity.com/groups/RO2HoS_CZ

Česko-Slovenská Red Orchestra komunita: http://www.heroesofstalingrad.eu/

- klany, týmy, pravidelná utkání, turnaje

Sdílet/Email

Jednou z nesporných výhod předobjednání si indie hry je to, že autoři vás nechají náhlédnout přímo do své vývojářské kuchyně, kde tvoří své dílko. Máte možnost sledovat krok po kroku jejich úspěchy, omyly, přešlapy, ale i  radost z pozitivní odezvy od herní komunity.

/+ videa

Čas od času mě přepadne chmurná nálada, když si uvědomím, co že se to vlastě při hraní hry v počítači děje. Myšlenky na přeskakující jedničky a nuly, třeba při hraní  Battlefield Bad Company 2, ve mně vyvolávají úžas. Říkám si: „Sakra, vždyť někdo musel tuhle mapu do posledního lístečku trávy vymyslet, naprogramovat skvělé grafické efekty a zničitelné prostředí. Jak je to jenom možný? Vždyť  je to spoustu věcí. Jak můžu pomocí textu naprogramovat, aby tady tenhle paňák byl obrovským výbuchem odmrštěn do strany, kde se zarazí až o zeď? „

Z předchozího textu bude nejspíš  patrné, že o programování a tvorbě her toho moc nevím. No a právě proto, že jsem těmito oblastmi nedotčen mohu s úžasem sledovat, jak se na vytváření sci-fi FPS/RTS Natural Selection 2 (NS2) podílejí sami fanoušci. Uvedu malý příklad.

Malé vývojářské studio Unknown Worlds Entertainment (UWE) si pro tvorbu NS2 zvolilo tu nejtěžší možnou cestu. Hra byla nejprve vytvářena v Source enginu, který však plně nevyhovoval potřebám studia. UWE se proto rozhodli pro vývoj svého, na míru šitého enginu s názvem „Spark„. Jak např. uvedla Tlamiczka ve svém článku Omyly startujících vývojářů her 1 – engine: „Vytvoření moderního enginu je náročnější než tvorba balíku deseti her před lety“. Tento krok proto neodvratně vedl k celkovému zpoždění vývoje, ale přinesl možnost zapojení se fanoušků. Nový engine je totiž psán ve volně šiřitelném programovacím jazyce Lua. Tento programovací jazyk si oblíbil i český filmový kritik a programátor František Fuka, který začal tvořit své první hry, když ještě většina z nás nosila plenky.

Z počátku se v právě probíhajícím beta testování NS2 objevovaly problémy s přesností střelby z mariňácké pušky. Lidé si stěžovali, že je neúčinná, nepřesná, má velký rozptyl a obecně z této zbraně mají špatný pocit. Jeden z nich proto vytvořil detailní analýzu celého problému, která by možná stačila i na bakalářskou práci. V přehledných tabulkách rozebral problém do poslední řádky a navrhl možné řešení. Vývojáři s touto pomocí mohli pohotově zareagovat a hned v další pravidelné aktualizaci došlo ke změně. Puška se stala okamžitě postrachem nepříjemně dotírajících zubatých Skulků.

Dalším příkladem je tvorba ikon do minimapy. UWE plně vytíženi vychytáváním všech bugů a doplňováním nových gameplay mechanizmů (např. Dynamic Infestation – technologické demo, dočasný prototyp ve hře) požádali členy herní komunity, aby se pokusili vytvořit ikonky sami. Během několika dnů se sešly desítky velmi kvalitních návrhů, ze kterých na konec vývojáři vybrali jeden vítězný. Ten se stane oficiální součástí hry. Takhle vypadá ukázková spolupráce mezi herní komunitou/předplatitely a samotnými autory hry.

Programováním neposkvrněné hráče, jako jsem já, by také mohlo zajímat video přímo z kanceláře, kde pracují UWE. Můžeme zde sledovat jak jeden z vývojářů experimentuje s herním kódem. V reálném čase tak vidíme grafické změny přímo v právě probíhající hře, které ostatní členové týmu pobaveně komentují. Je znát, že čas investovaný do vývoje vlastního enginu se vyplatil a nyní umožňuje jak tvůrcům, tak i komunitě pohodlně pracovat/upravovat vše potřebné.

Když už jsme u kanceláří. Díky internetu jsme už měli možnost virtuálně navštívit vymazlené pracovní prostory u Valve (Bellevue, stát Washington) a v nedávné době také DICE ve Stockholmu. UWE mají své sídlo, tak jako Valve na západním pobřeží USA, v San Francisku, ale jak můžete sami pozorovat, jejich pracovní prostory jsou také krásné, ale poněkud skromnější.

Je hezké vidět, kam až sahá hráčské odhodlání a vášeň. Australský fanoušek Hugh Jeremy, známý svým YouTube kanálem NS2HD, kde ve více než 120 komentovaných videích mapuje postupný vývoj NS2, dostal nabídku od UWE navštívit je v USA. Za své peníze si pořídil letenku a vydal se přes Tichý oceán do San Franciska (asi moc nesledoval LOST). Celý týden strávil s malým vývojářským týmem a pomocí videokamery zdokumentoval, jak vypadá každodenní činnost několika lidí na indie projektu. No řekněte, kde jinde s vámi při rozhovoru bude game director hrát ping-pong?

Doufám, že se vám nakouknutí do světa nezávislého vývoje her líbilo a že třeba jednou seberete odvahu a vložíte své finance do některého ze stovek projektů čekajících třeba na vaši pozornost.

Steam skupina Natural Selection 2 (CZ/SK) – aktuality, diskuze, společné hraní…

Sdílet/Email

Sdílet/Email

Už jste někdy přemýšleli nad tím, jak moc se vaše oblíbená FPS přibližuje a nebo naopak vzdaluje realitě? Kolik snahy o vytvoření, co nejvěrnější kopie zbraně, autoři vložili do hry. Je vůbec možné vzít principy fungující v reálném světě někde na bojišti, přenést je do digitální podoby a zachovat přitom hratelnost.  Na podobné otázky možná již v brzké budoucnosti dostanete odpověď v novém pořadu s názvem Combat Facts! na Gametrailers.

První díl se zaměřuje na hledí a optické hledáčky na střelných zbraních ve hrách Battlefield Bad Company 2, Medal of Honor, Call of Duty Black Ops.

My tady na FakeEVERestu holdujeme reálnějším podmínkám a proto upřednostňujeme hry jako America´s Army 3 a nebo Red Orchestra: Ostfront 41-45. Poslední dobou se ale vyžíváme v ničení všeho, co nám přijde pod ruku v Battlefield Bad Company 2. Možná už máme trochu pocuchané nervy od Sniper Teamu.

America´s Army 3 je freewarová hra,  plná bugů téměř dva roky od svého vydání. Byla vyvíjena pod přímým „vojenským dohledem“ a měla by tak mít předpoklady pro co největší autentičnost. Já osobně v této hře nemám dobrý pocit ze zvuků zbraní, které mi spíše připomínají airsoftové „flusačky“. Přes všechny své problémy nás America’s Army 3 stále láká a sami sobě se mnohdy divíme, že tuto nervy drásající FPS stále hrajeme.

Naproti tomu Red Orchestra je jiné kafe. Zaměřením na 2. světovou válku není, co se týká zbraní, úplně nejaktuálnější, ale kvalitou ozvučení přímo exceluje. Pokračování této starší hry s názvem Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad se doslova vyžívá v co největším příblížení se realitě. Tento rok pozvedne laťku v podobě ztvárnění a používání virtuální zbraně (např. sniperské pušky) na úplně novou úroveň.

Žánr FPS v dnešní době tak trošku „zahnívá“ pod tíhou všudypřítomného, nejlepšího, nezničitelného, božského Call of Duty. Minimální inovace, předskryptované sekvence, koridorové mapy, „vtažení hráče do děje“ za cenu absolutní pasivity – to jsou měřítka úspěchu moderní střílečky.  Některým lidem se to již začíná protivit a objevují se první volání po změnách. Otázkou ovšem zůstává, zda-li ti „zodpovědní“ uslyší nářky přes zelenající se hory dolarů.

Naše zraky se prozatím upínají k indie sféře malých, nezávislých studií, kde sedí lidé plni nových, neotřelých  nápadů. S otevřeným přístupem tvorby her naslouchají hlasům fanoušků a ruku v ruce s nimi, pokračují ve vytváření projektů, které šírší herní publikum zatím nezná. Zářným příkladem z poslední doby budiž trailer Will You Believe na sci-fi střílečku Interstellar Marines, kterého si najednou všimly i velké herní weby. Nezvyklou kombinací hratelnosti FPS/RTS se snaží do záře reflektorů probojovat i Natural Selection 2 od čtyřčlenného vývojářského týmu ze San Franciska.

Tento článek bych rád zakončil videem, které můžeme vnímat jako takový vztyčený prstík (nemyslím prostředníček) směrem k tvůrcům některých zaběhnutých značek FPS.

Myslíte si, že se v žánru FPS blýská na lepší časy? Očekávám hromy a blesky v komentářích pod článkem.

Sdílet/Email

Možná jste na začátku září roku 2010 ani nezaznamenali první oficiální trailer s názvem „No Surrender“ na Red Orchestra 2: Heroes of Stalingrad (RO2:HoS), který celkem nenápadně představuje zajímavé a pro Red Orchestru typické elementy hry.

Úvodní titulky v anglicko-ruské mutaci nás seznamují s historickým obdobím a „stavem“ v jakém se právě válka na východní frontě nalézá. Není snad třeba připomínat, že hra je zasazena do období Bitvy o Stalingrad (červenec 1942 – únor 1943), která je považována za jednu z největších a nejkrvavějších bitev 2. světové války.

Hudební podkres vyvolává tu správnou atmosféru východní Evropy. Skladatelem je Sam Hullick, který vytvářel hudbu i pro Mass Effect. Zde se můžete zaposlouchat do podmanivých tónu ústředního tématu RO2:HoS. Pro vybudování ještě lepšího zážitku, autoři vytvořili tzv. „dynamický hudební systém„. Muzika se bude ve své „náladě“  přizpůsobovat aktuálnímu dění na bojišti. Ke zdůraznění souboje dvou mocností byl složen unikátní soundtrack pro ruskou i německou stranu zvlášť.

Odhodlaný povel ruského velitele k útoku naznačuje již známou možnost rozdávat ve hře rozkazy svým spolubojovníkům (lidským nebo AI). Systém bude podobný jako v sérii Brothers in Arms. Virtuální ikonka bude ukazovat směr a místo vašeho rozkazu. Nepostřehnutelné detaily v podobě vojáka v pozadí, který se křižuje a nebo jiného bojovníka na věži, který staví svůj těžký kulomet do palebné pozice jen dokreslují vypjatou situaci.

Vojáci, kteří vědí, že v ruské armádě nemají moc na výběr se vrhají do útoku. S puškami a samopaly se řítí vstříc nepříteli. Za zmínku stojí, že do hry byl zapracován i jeden důležitý historický fakt, který ovlivňuje hratelnost. V ruské armádě byli vojáci cvičeni tak, aby při rychlém běhu svoji zbraň drželi oběma rukama. Mělo jim to pomoci rychleji zareagovat na hrozící nebezpečí. Naopak vojáci armády německé, při běhu zbraň drželi jenom v jedné ruce. Při hraní proto i na delší vzdálenost rozeznáte, jestli se z krytu právě vynořil nepřítel a nebo váš spoluhráč. Rozdíly pohybů postav je možno dobře vidět i v traileru.

Frontální útok je z ničeho nic přerušen minometnou palbou, která rozehrává krvavé divadlo. Tato scéna se někomu může zdát přehnaně brutální a dokonce až směšná. Mě však tuhne krev v žilách, protože si myslím, že přesně takhle to muselo v reálné situaci vypadat. Ohlušují výbuchy minometných granátů, končetiny létající vzduchem, zběsilý úprk vojáků, kteří si chtějí zachránit život a přeskakujíc mrtvá těla svých kamarádů míří k nejbližšímu úkrytu.

Tvůrci se snaží napodobit co nejpřesněji bitevní vřavu a je tomu tak i v brutalitě detailů přicházejících se smrtí. Původní díl, Red Orchestra: Ostfront 41-45, se utrženými končetinami jen hemžil.

Hra bude nabízet možnost přivolat si na pomoc minometný útok, dělostřeleckou palbu a nebo na větších mapách útok pomocí raket. Lepší orientaci na bojišti zajistí průzkumný letoun, který ovšem bude možné sestřelit. Tyto akce v bojových situacích bude zajišťovat hráč v pozici velitele, který bude mít také na starost předat je svým spolubojovníkům v poli. Prostředí ve hře bude možné částečně zničit právě pomocí těžké dělostřelecké palby.

Záběry na útok pěšáků, které zasáhla minometná palba mě ohromuje grafickou propracovaností a celkovým důrazem na detail. Vojáci mají ve tváři odhodlaný výraz až do chvíle výbuchu prvního granátu. Přirozenými pohyby (přeskok těla, krytí hlavy) reagují na nastalou situaci. Síla výbuchu odhazuje postavy do stran a vyráží jim zbraň z ruky. Bolestivá grimasa v obličeji posledního zasaženého vojáka je už jen pomyslnou třešničkou na dortu.

Střihem se přesouváme na druhou stranu barikády. Německé útočné družstvo se snaží bleskem přemístit do jiné bojové pozice (běh německých vojáků s puškou v jedné ruce). Už jsou však očekáváni ruským sniperem (je to Vasilij Zajcev?) a vojákem s těžkým kulometem.

Zde je opět nenápadně připomenuto několik herních mechanizmů. Nejvýraznějším a velmi důležitým prvkem ve hře bude „přirozené“ opření zbraní o překážku (použití bipodu). Více o tomto šikovném zlepšováku, který je možná zbytečně přehlížen, se dozvíte v původním preview zde na FakeEVERestu.

Další věcí na které si vývojáři dali záležet je sniperská puška se svojí optikou. V traileru jde jen o okamžik, ale v jiných videozáznamech je této novince věnován větší prostor. Pohled skrz optický hledáček již nemá daleko od reality a troufám si říct, že v žádné jiné hře se do role snipera v 2.světové válce nevžijete lépe. Preciznost zpracování se projevuje například v těžko postřehnutelném detailu, kdy díváte-li se optickým zaměřovačem a zároveň jím pohybujete ze strany na stranu, začnou se vám na bocích vytvářet černé šmouhy (video).

Trailer graduje příjezdem německého tanku, který mění rovnováhu sil. Řidič obrněného kolosu se s úšklebkem na tváři staví do útočného postavení, zbytek posádky se připravuje k palbě. Ozve se ohlušující výstřel, který nejspíše zlikvidoval ruské útočníky. My však vidíme jen oficiální název hry, kterému chybí čislice 2 za názvem Red Orchestra a rok 2011, kdy má hra vyjít.

Tanky a tankové bitvy neodmyslitelně patří k Red Orchestře. Již první díl nabízel strhující souboje ocelových kolosů na rozlehlích pláních i při dobývání měst a vesnic. V pokračování se autoři rozhodli jít ještě dál.  Poprvé uvidíme tankový simulátor obsažený ve FPS. Pohled první osoby totiž neztratíte ani po nasednutí do tanku. Budete moci sledovat postavy svých spoluhráčů a veškerý jejich pohyb, tak jak je to vidět v traileru. Tvůrci však jdou do větších detailů. Interiéry byly vymodelovány podle dobových záznamů a na každé pozici uvidíte to, co viděl člověk ve skutečnosti. Tank bude mít samozřejmě různé zásahové zóny s různými stupni poškození, které budou nebezpečné pro osádku tanku.

Představte si situaci. Vy, jako řidič, přijedete na místo odkud chcete zaměřit a zničit nepřátelský tank. Stojíte, netrpělivě čekáte, střelec zaměřuje nepřítele, AI řízený spolubojvník nabíjí. Když v tom náhle dostane váš tank zásah z boku od nepřítele, který byl velmi dobře schovaný za kopcem. Motor hoří, ovládání nereaguje. Ohlédnete se a vidíte, že zásah prorazil pancíř a vaši kolegové jsou těžce zraněni a nebo mrtví. Přesouváte se do pozice střelce, zatímco odsouváte stranou mrtvé tělo vašeho spoluhráče. Ještě než uvnitř vzplane unikající palivo, snažíte se posledním výstřelem pomstít vaše padlé druhy.

Tak takový filmový zážitek vám, možná už na jaře, může přinést RO2:HoS. Podle mého názoru, černý kůň mezi velkými AAA hrami roku 2011.

Autoři z Tripwire Interactive zvolili hned od počátku zajímavý přístup, k dnes modernímu vydávání DLC. Osud dalšího obsahu/modifikací vložili plně do rukou své herní komunity. Již nyní jsou oznámeny dva oficiální mody na kterých pracují ti nejlepší z řad fanoušků.

Prvním z nich je Rising Storm, který bude mapovat boje americké armády v Tichomoří. Kdo zná nejnovější válečný seriál z produkce HBO The Pacific, určitě tuší jak drastické bitvy se zde odehrály.

Po druhé se posuneme několik let vpřed, ale v džungli zůstaneme – druhý přídavek má název In Country: Vietnam a přiblíží „populární“ vietnamské bojiště. Zde je malá ochutnávka:

Datum vydání RO2:HoS se posunulo na Q1 roku 2011 (původní Q3 2011) a soudě podle nadšených ohlasů ze známých herních magazínů a stránek si troufám tvrdit, že půjde o zásadní herní počin v roce 2011. Věřím, že hra překoná stín hloupoučkých stříleček ve stylu Call of Duty a prosadí se mezi větším počtem hráčů.

Česká RO2:HoS Steam skupina: http://steamcommunity.com/groups/RO2HoS_CZ

Česko-Slovenská Red Orchestra komunita: http://www.heroesofstalingrad.eu/

- klany, týmy, pravidelná utkání, turnaje

Sdílet/Email

Nedávné video Future First Person Shooter se stalo okamžitě hitem. Ukazuje totiž klasický deathmatch z Modern Warfare v reálném světě. O video se postaral freddiew (Freddie Wong) a jeho parta. Po návštěvě jeho YouTube profilu zjistíte, že tento amatérský filmař je milovníkem akčních filmů a také her. Celou řadu videí věnuje herní tématice a nutno podotknout, že některé efekty jsou natolik zdařilé, že by je mohly závidět i akční filmy kategorie „B“. Vybírám ty nejlepší a těším se, s čím dalším tento novodobý John Woo přijde.

Sdílet/Email

Není moc her, které by mě vysloveně lákalo mít hned v den vydání nebo za plnou cenu. Naposledy jsem takto koupil Left 4 Dead 2, jinak si vždy počkám na nějakou slevu. V případě Darksiders jsem ale udělal výjimku a pořídil si ji jako dárek k Vánocům. Tahle third-person rubačka s lehkými prvky RPG si mě omotala kolem prstu již po přečtení prvních recenzí. Vzpomínky na Rune či Fable ve mě vyvolaly nostalgickou slzu a tak jsem do toho šel.

Jestli se ptáte, kde jsem tuhle vypečenou edici zakoupil, pak vězte, že to bylo opět přes anglický e-shop. Tentokrát jsem ovšem od Zavvi.com zavítal na 365games.co.uk, kde je tato Hellbook Edice o 2 libry levnější než všude jinde. Dvě libry jsou dvě piva, takže proč platit více, že. Příjemné pokoukání.

Sdílet/Email